Staré Hamry
ZiB č.1 - Historie obce
ZiB č.2 - Kostel ve Starých Hamrech
ZiB č.3 - Hotel Charbulák
ZiB č.4 - Grúň-kaple
ZiB č.5 - Hostinec u Švarné Hanky
ZiB č.6 - Bílý kříž
ZiB č.7 - Školy ve Starých Hamrech
ZiB č.8 - Obecní úřad
Historie obce
Staré Hamry jsou středně starou obci na většinou pravém břehu řeky Ostravice. Katastr však zasahuje i levobřežní část. Převládají lesy a dnes i vodní nádrž Šance. Na počátku se obce říkalo Hamry nebo Hamrovice. První záznam o ní je z let 1636-39, další z r. 1638. Hrabě Jiří z Oppersdorfu (majitel frýdlantského panství) zde dal postavit jeden železný hamr poháněný vodou – 1. železárna na frýdeckém panství. Stal na pravém břehu Ostravice a ruda se dovážela z Malenovic. Hamr s hutí zanikl před r. 1724. Později vznikly nové hamry v Bašce a prvním se začalo říkat staré. Tak vznikl název obce, která se mýcením lesů a výstavbou nových chalup rozšiřovala . Neúrodná půda sloužila k pasení hovězího dobytka. Pastevectví vyvrcholilo r. 1911, kdy bylo v obci zřízeno První pastevecké družstvo na osadě Grúň. To byla významná osada, kde postupně vznikly: kostel, škola i ubytovací hostinec. R. 1949 se toto družstvo sloučilo se strojně zemědělským družstvem Starých Hamer do Jednotného zemědělského družstva Staré Hamry. S rozvojem těžby dřeva se rozvíjela i jeho doprava. Zprvu plavením (do r. 1908) a poté po železnici, která zde byla vybudována z obce Ostravice a zahájila činnost 6.8. 1908. Do života obce podstatně zasáhlo vybudování údolní nádrže na pitnou vodu v Šancích-Řečicích. Stavěla se v letech 1964-70. Výstavbou vodárenské nádrže Šance byla obec rozdělena na centrum obce Staré Hamry a na Samčanku - část na západním břehu. Dnešní obec má tři od sebe vzdálená centra. Od západu – Samčanka s obecním úřadem, Staré Hamry s kostelem a školou a Grúň s kostelem a školou. Dnešní obec žije převážně z rozvoje turistického ruchu a zemědělství.
Zajímavosti o slučování a dělení obci Staré Hamry, Bílá a Ostravice viz. Sborník okresního archívu ve Frýdku-Místku č. 2 https://www.archives.cz/zao/frydek-mistek/home/publikace/index.html
Kostel ve Starých Hamrech
Kostel ve Starých Hamrech pod vrchem „Porubaný“ vznikl jako zděný v krátké době (kronika mluví o 1000 dnech) r. 1865 se školou a farou. Byl zasvěcen sv. Jindřichu.Kostel je postaven ve stylu novogotickém. U kostela je hřbitov. Na hřbitovní kamenné zdi byl r. 1933 umístěn reliéf hrdinky Bezručovy básně „Maryčky Magdoňové“ (básník Petr Bezruč a básnická sbírka „Slezské písně“) od autora Augustína Handzela.
Hotel Charbulák
Hotel Charbulák (jméno francouzské, nosil ho napoleonský voják-zběh, který se zde usadil r. 1816) patřil rodině Charbulákových, jejíž potomci postavili mezi osadou Gruň a kopcem Janikulou r. 1918 turistickou útulnu. V letech 1928-29 ji přestavěli na Charbulákův hotel. V letech 1948-90 byl zestátněn a vybudovaná sem ze Starých Hamer (Jamníku) asfaltová komunikace. Od roku 1990 potomci Charbuláků obnovili provoz hotelu.
V průběhu existence hotelu zde pobývali , díky svému uklidňujícímu inspirativnímu místu, mimo jiné herci Hugo Haas, Vlastimil Brodský, básník Petr Bezruč, skladatel Vítězslav Novák, dirigent Rafael Kubelík, spisovatel Vladislav Vančura, vědec J. Heyrovský (nositel „Nobelovy ceny“).
Grúň-kaple
Kaple na osadě Grúň vznikla r. 1847, ale předcházeli ji následující události. Na svazích hory Grúně (dnes Kozlena) vznikla v 18. století díky pasekářům a lesním dělníkům osada Grúň. R. 1773 postavil na kamenný podstavec rolník Šimon Tomeček sochu Panny Marie se s tajným nápisem. R. 1847 nechal páter Jan Špaček, kaplan od sv. Ignáce z Borové (Malenovice), postavit nad onou sochou menší prkennou kapli se sedlovou střechou pokrytou dřevěným šindelem.Špačkův spolužák páter Filip Habernal z Místku v závěti věnoval r.1868 peníze na zřízení kostela na Grůni. Postavil ho až děkan páter Karel Findinski z Frýdku. Stavěl se od r. 1886 dle návrhu stavitele Heinricha z Frýdku tesařským mistrem Stanislavem Pštrosem. Kostel má dva zvony (panny Marie a sv. Filipa). Kostel byl vysvěcen 1.10. 1891. Kostel na Grůni byl filiálním ke starohamerskému chrámu sv. Jindřicha. Zasvěcen je panence Marii.
Hostinec u Švarné Hanky
Na počátku tu stál rázovitý výčep zvaný „Flork“, proslavený kousky místních dřevorubců. Potom jej přestavěla Pohorská jednota „Radhošť“ r. 1908 na turistickou útulnu (chatu). Jméno dostala dle jedné verze po mimořádně krásné Haně Velíškové, která tu koncem 19. století úspěšně působila. Jiná verze lidového povídání říká, že tady byla hostinskou jistá Hanka, původem z Turzovky. Prý byla menší, zavalitá, takže jí místní říkali v nářečí „hrubá Hanka“ (což je tlustá). Pak se o ní poprali prý dva místní sousedé a výsledkem byl soud. Jeden z obžalovaných ji nazval „hrubou Hankou“. Soudce namítal, že je ta dívka docela „švarná“ (hezká). To bylo něco pro obecenstvo! A tak se prý pojmenování ujalo. I Petr Bezruč, který sem rád každoročně zavítal, nazýval ve svých básních dívky, které se mu líbily „švarnými“. Dnes je zde hotel.
Bílý kříž
Krajní mez katastru Staré Hamry na východě. Lokalita ve výši 898 m, nachází se v sedle hraničního hřebene mezi slovenskou Turzovkou a Kysuckou vrchovinou, dříve nazývané „zadní hory“. Je to křižovatka pěti turistických tras, mezi kterými je mezinárodní turistická trasa označená E3 v rámci EU. Hřebenem vede také evropské rozvodí Odra-Dunaj.Místo dostalo název podle vztyčeného bíle natřeného dřevěného kříže s letopočtem 1878. O jeho vzniku kolují jen místní podání. Jedno tvrdí, že zde došlo ke krutému střetu mezi strážci hranic („portáši“) s pašeráky („šverky“), při kterých byly oběti na obou stranách. Druhý výklad zase míní, že je zde pochováno 7 portášů , kteří podlehli morové ráně a bílá barva na kříží prý vyjadřuje milosrdenství a varuje před morovou nákazou.Třetí příběh vypráví „dojemnou“ příhodu :Na konci devatenáctého století byl zaznamenán tento příběh: Chudobné ženě z Bílého kříže zemřela jediná dcera, pracovitá a krásná sedmnáctiletá děvucha. Dostala horečku a třásla se zimnicí. Dávali jí pít koření, nemoc zaříkávali při svíčkách, obrázek zázračné frýdecké Panny Marie jí položili na prsa, žel nic nepomáhalo. Během dvou dnů dívka zemřela. Nejbližší zvonice byla u hospody na Bílém kříži a byla majetkem hospodské, která nechtěla zadarmo zvonit. Za zvonění se platilo 20 krejcarů, jen ranní, polední a večerní zvonění se odbývalo zdarma. Tak museli za duši zesnulé Johany zaplatit turisté. Kdoví, kdo tehdy zaplatil chudobné pohřeb až na hřbitov na Morávce...Říká se, že podobný silný příběh z Morávky přiměl poštovního úředníka na místecké poště Vladimíra Vaška (uměleckým jménem Petr Bezruč), k sepsání básně o Maryčce Magdónové ze Starých Hamer.
Školy ve Starých Hamrech
Škola na Grúni
Do r. 1852 se učilo ve čtyřech chalupách a poté v dřevěné škole. R. 1861 postavili v dolní Řečici školu novou. Po přerušení se v ní učilo od r. 1873. R. 1911 shořela. Byla postavena nová-zděná, ve které se učilo do r. 1973 více viz . Sborník Státního okresního archívu ve frýdku-.Mísktu č. 4
https://www.archives.cz/zao/frydek-mistek/home/publikace/index.html
Škola v Hamrovicích (naproti osadě Ostravice)
R. 1852 tu byla postavena jednotřídní dřevěná bouda. Za první Československé republiky tu učil Leopold Parma, který byl známý beskydský malíř a grafik až do roku 1953, kdy byla škola zrušena.
Škola na Samčance
Zde byla arcibiskupská soukromá škola v dřevěném objektu už od r. 1829. Tato škola byla i kostelem, kde se konaly každou čtvrtou neděli v měsíci bohoslužby s kázáním. R. 1923 zde byla postavena nová zděná státní škola, která je v provozu dodnes.
Škola Staré Hamry u kostela
Původně obecná (1.-5. ročník) od r. 1865. od 1.9. 1945 střední škola pro žáky od 6 do 15 let z obcí Ostravice a Staré Hamry. Činnost této školy byla ukončena k 30.6. 1953.
Přírodní památka Podgrúň představuje vlhkou vrchovištní louku na severozápadním svahu v podhřebenové části rozsochy Kozlena - Grúň. Nachází se v pramenné oblasti potoka Jamník v nadmořské výšce 780 -
Přírodní rezervace Poledňana představuje typické lesní porosty kamenitých svahů centrálního masivu Beskyd. Nachází se na jihozápadním údolním svahu Okrouhlice (
Cestou na Bílý kříž ze ZiB č.4 narazíte na Experimentální ekologické pracoviště. Provozuje ji Výzkumný ústav ekologie krajiny z Brna a je nejvýchodněji položenou stanicí z celoevropské sítě těchto zařízení. Zkoumá se tam, jaký vliv má měnící se ovzduší a skleníkové plyny na rostliny.
Přes obec Staré Hamry vede cyklistická stezka z Bílé přes Bílý Kříž do obcí Krásná a Morávka. V obci jsou sjezdové a běžecké tratě.
Vodní nádrž Šance má sypanou vysokou 65m, délky 342m v koruně, vodní plocha je 342ha, může obsáhnout maximálně 60milionů metrů krychlových vody, pomocí dvou turbín vyrobí ročně 4500kWh elektrické energie. Stará obec skončila většinou na dně nádrže hluboké maximálně 50m.
Z obce Staré Hamry lze dojít po žluté turistické značce na Bílý Kříž ze ZiB č.4. Po modré turistické značce lze do obce Bílá. Výchozím bodem je ZiB č.8.