Pstruží

 ZiB č.1 - Historie obce

ZiB č.2 - Škola

ZiB č.3 - Kaple

ZiB č.4 - Hasičská zbrojnice a obecní úřad

Historie obce
Řeka Ostravice tvoří hranice mezi Moravou a Slezskem. Pstruží se nachází na moravské straně a patřilo do hukvaldského panství, které vlastnilo arcibiskupství olomoucké. Nejstarší písemná zmínka o existenci Pstruží je z roku 1581. Rovněž obec Pstruží je uváděna ve zvláštním řádu datovaném 20. Září 1675 na Hukvaldech, který zajišťuje provoz druhé nově postavené vysoké pece ve Frýdlantě.V řádu je uvedeno, že pro provoz nutno zajistit větší počet dřevěného uhlí a proto byla založena další uhliště, na kterých měli pracovat lidé z Frýdlantu a okolních vesnic a to i ze Pstruží. Hukvaldská vrchnost začala osídlovat pohraniční lesy, aby zvýšila bezpečnost hranic. Z tohoto důvodu povolila bezplatnou těžbu dřeva pro výrobu dřevěného uhlí. Tak vznikaly paseky a na nich políčka. Tyto louky se nazývaly podle jmen majitelů a některé názvy se dochovaly až dodnes. Jsou to např. Kaňovice, Strakošovice, Kavalčanka atd. Poslední jmenovaná louka byla zalesněna až ve 30 letech tohoto století a podle ústního podání se na ní nacházely hroby švédských vojáků z 30-leté války, kteří se zde zdržovali při obléhání hradu Hukvaldy.Dle záznamu v kroměřížském archívu z roku 1833 dobývala se ve Pstruží i železná ruda, a to „v břehu na pozemku Josefa Bužgy, horníky Fabiánem, Uhlářem a Zemanem“. Toto dolování však muselo být jen dočasné, neboť v zápisech z roku 1838 - největšího to rozkvětu ve frýdlantských železárnách se píše, že asi 500 horníků doluje železnou rudu ve štolách, ovšem o Pstruží tam není již žádná zmínka.
Další zdroj doplňkové obživy občanů Pstruží se objevil v roce 1834, kdy berlínský občan Bedřich Leese založil u říčky Ondřejnice u čp. 45 smaltovnu. Od frýdlantských železáren, které mimo jiné zboží vyráběly i litinové nádobí, odkupoval nejdříve vadné kusy, které broušením opravoval a pak je v peci smaltoval. Pro smaltovnu, aby bylo možno rozemílat smalt, a pro pohon brusek byl z říčky Ondřejnice veden náhon k nově postavené smaltovně. Toto smaltované nádobí šlo velmi na odbyt. Po návštěvě světové výstavy v Paříži, kde jeho syn viděl smaltované nádobí plechové, začal tento budovat novou továrnu na toto nádobí ve Frýdlantě. Ve Pstruží smaltovna na litinové nádobí pracovala až do roku 1888.
Slavní rodáci jsou akademičtí malíři Jaromír Fajkus a Karel Myslikovjan, jsou zde lidoví umělci pracující s dřevem, smaltem nebo keramikou. Významná památka na lidové řezbářské práce minulých století je uložena v muzeu ve Frýdku. Jedná se o polychromovou sošku Pstružovské madony, která nás reprezentovala na světové výstavbě v Bruselu a k slavnostnímu odhalení pamětní desky rodáku Karlu Plucnarovi, který padl v první světové válce.
V každém ročním období, ale hlavně v létě je obec výchozím místem pro turistiku do oblasti Beskyd. Velmi tiché prostředí, čistý vzduch a nejkrásnější pohled na Lysou horu a Smrk, je vhodné pro návštěvníky všech věkových kategorií. I o milovníky ryb, hlavně pstruhů je zde postaráno. V obci jsou líhně a sádky těchto krásných ryb, ať už patří Rybářskému svazu, nebo soukromníkům. Všude tam je možno tyto ryby získat, nebo se alespoň pohledem na ně pokochat
Rozloha obce: 700 ha, nadmořská výška: 450 m n. m., počet obyvatel cca 725

Škola
K rozvoji obce, jakožto samostatné jednotky, patřila v té době v prvé řadě škola. Obec Pstruží byla odedávna přifařena a přiškolena k obci Frýdlantu, který tvořil hospodářské, politické a kulturní jádro zdejší oblasti. Protože však byla škola v obci nutná, zahájilo obecní zastupitelstvo v čele se starostou první kroky ve věci výstavby školy. Pro její výstavbu bylo vyčleněno místo na louce vedle kaple a tím byl dán i základ na utvoření centra obce. Se stavbou školy se započalo v roce 1896. Náklady na stavbu školy činily 6000 zlatých. Otevření nové školy se událo v pátek 16. září 1898. Nastoupilo tehdy téměř 120 žáků. Škola byla jednotřídní a po čase nestačila množství žáků, takže se muselo učit i v sále místního hostince. Proto se v roce 1903 zaslala žádost o přístavbu. V roce 1904 začaly práce na přístavbě patra školy. Nejvíce žáků za celou historii školy bylo ve školním roce 1913 - 1914, kdy do školy nastoupilo 102 chlapců a 84 děvčat. Dnešní škola je pětitřídní s krásnou tělocvičnou, šatnami a sprchami, má i družinu a je jedna z nejkrásnějších. 
 
Kaple
Obec Pstruží, jako v minulosti chudá horská obec, neoplývá žádnými historickými stavbami. Vlastní jen malou kapličku, která je zasazena mezi dvě krásné lípy, která byla postavena r. 1884 hned vedle základní školy. Měla a má však řadu umělců, ať už lidových nebo z akademickými tituly.
Ubytovací služby může nabídnout v soukromí i v restauraci Vlčárna. Ve třech místních hostincích, které jsou velmi dobře umístěny, nabízejí velmi chutnou stravu v nejnižších cenových relacích.
Ve středu obce je prodejna potravin, masa, drogistického a dárkového zboží. V komplexu prodejny je rovněž i pivnice. Další prodejna je ve spodní části obce. Večerka se nachází v budově hasičské zbrojnice, kde je rovněž i obecní úřad. Základní škola vlastní krásnou vybavenou tělocvičnou, kterou si za malý poplatek mohou pronajímat ke sportovním akcím, nebo i jen k různým sportovním hrám jak organizace, tak i soukromí zájemci. Pro zimní sportovní vyžití se nabízí běžecké tratě. Pro sportování v letním období je zde areál Dubina a v něm dva tenisové a dva volejbalové kurty. V každém ročním období, ale hlavně v létě je obec výchozím místem pro turistiku do oblasti Beskyd. Velmi tiché prostředí, čistý vzduch a nejkrásnější pohled na Lysou horu a Smrk, je vhodné pro návštěvníky všech věkových kategorií.
I o milovníky ryb, hlavně pstruhů je zde postaráno. V obci jsou líhně a sádky těchto krásných ryb, ať už patří Rybářskému svazu, nebo soukromníku panu Štefkovi. Všude tam je možno tyto ryby získat, nebo se alespoň pohledem na ně pokochat.

 
Hasičská zbrojnice a obecní úřad
Až do 30. let 20. století byla obec převážně tvořena dřevěnými roubenými domy. Protože byly roztroušeny, unikla obec zhoubným požárům. Proto vzniká hasičský sbor až velmi pozdě roku 1948 a sbírkou a kulturními akcemi si našetřil na stříkačku. První hasičská zbrojnice byla v dřevěné kůlně u čp. 141 a druhá zděná vznikla v letech 1958-61. V objektu je rovněž obecní úřad a knihovna.