Pržno

ZiB č.1 - Historie obce

ZiB č.2 - Kostel

ZiB č.3 - Obecní úřad

ZiB č.4 - Škola

Historie obce
Byla to vesnice s nejmenším katastrem v bývalém okresu Frýdek-Místek, která vznikla na údolní záplavové nivě řeky Ostravice, jako lánová ves kolonizačního typu asi již před rokem 1573,kdy je o ní první písemná zmínka. Vesnice ležící na pravém břehu řeky, která kdysi tvořila hranici mezi Moravou a Slezskem, byla součástí frýdeckého panství, se kterým sdílela po staletí své osudy. Přijetím lenní svrchovanosti českého krále nad těšínským knížectvím, ke kterému frýdecké panství patřilo, se dostalo celé území a s ním i Pržno do celku českého státu. Obec byla spravována panskými úředníky a svým fojtem, nevymykala se nijak z obrazu poddanských vsí a do dějin nevstoupila ani jako celek, ani jako rodiště významné osobnosti. V materiálech uložených v archivech a muzeích je možné sledovat život jejích obyvatel, kteří jako rolníci obdělávali půdu katastru, který se po staletí ve výměře pohyboval okolo 300 ha a na němž hospodařilo okolo deseti sedláků a různý počet půlláníků, zahradníků, či chalupníků, jak se jim kdy říkalo. Významným urychlením růstu a rozvoje obce bylo postavení zastávky na budované železniční trati Ostrava-Kojetín v roce 1870. Tehdy měla obec Pržno 400 obyvatel. Hasičský sbor byl ustaven a působí v Pržně od roku 1904. Dnešní rozloha území obce je 293 ha.Býval zde fojtský mlýn, později panský a lisovna oleje s pilou a zřejmě také dílny kováře, sedláře a jiných řemeslníků, kteří byli ve vesnici tenkrát neodmyslitelní. V době rozmachu manufakturní výroby železa ve Frýdlantě n./Ostr. a v Bašce, se zřejmě část obyvatel obce začala živit jako námezdní pracovní síly v těchto výrobních zařízeních. Jedinou historickou stavbou, která se v obci zachovala je právě starý průplav pro plavení dříví k vysoké peci v Bašce. V roce 1700 dostala obec od tehdejších majitelů Frýdeckého panství, hrabat Pražmů, do znaku plamenného kohouta, který jí byl po r. 1990 českým parlamentem potvrzen jako: „vpravo hledící zlatý plamenný kohout v modrém poli“. Stejné je také řešení obecního praporu.

Rozloha obce: 293 ha, nadmořská výška: 340 m n. m., počet obyvatel cca 786
 
Kostel

Dominantní prženská budova, římsko-katolický kostel Neposkvrněného početí P. Marie, byl postaven na přání občanů ze sbírek v místě, ve Slezsku a na Moravě v letech 1909-1910.

Škola

První školní výuka začala v roce 1844 v jedné světnici statku č.p. 25, předtím od počátku 19. století docházely prženské děti do farní školy na Borové v Malenovicích. V letech 1856-1873 se vyučovalo již v Pržně v domku č.p. 50. Pro nevyhovující podmínky vyučování byla na jeho místě postavena první budova školy v obci, která nyní slouží jako sídlo obecního úřadu. Druhou prženskou školní budovou je současná Základní škola v Pržně postavená v roce 1927.

  

Býval zde fojtský mlýn, později panský a lisovna oleje s pilou a zřejmě také dílny kováře, sedláře a jiných řemeslníků, kteří byli ve vesnici tenkrát neodmyslitelní. V době rozmachu manufakturní výroby železa ve Frýdlantě nad Ostravicí. a v Bašce, se zřejmě část obyvatel obce začala živit jako námezdní pracovní síly v těchto výrobních zařízeních.
Jedinou historickou stavbou, která se v obci zachovala je právě starý průplav pro plavení dříví k vysoké peci v Bašce. V roce 1700 dostala obec od tehdejších majitelů Frýdeckého panství, hrabat Pražmů, do znaku plamenného kohouta, který jí byl po r. 1990 českým parlamentem potvrzen jako: „vpravo hledící zlatý plamenný kohout v modrém poli“. Stejné je také řešení obecního praporu.

Hasičský sbor byl v obci založen v roce 1904, Dělnická tělocvičná jednota v roce 1924 a během druhé světové války sportovní klub Pržno.

Obcí prochází cyklostezka z Frýdlantu nad Ostravicí do Lubna.

Z obce Pržno lze dojít po modré turistické značce jedním směrem na Metylovickou hůrku (523m) a opačným směrem do obce Janovice. Výchozím bodem pro oba směry je ZiB č.1.