Malenovice
ZiB č.1 - Historie obce
ZiB č.2 - U korýtka – Satina
ZiB č.3 - Pod Lukšincem
ZiB č.4 - Kostel na Borové
ZiB č.5 - Škola a obecní úřad
Historie obce
Kdy byla obec založena kým není zcela zjištěno, ale je zaznamenáno, že v r. 1281 Opolský kníže Wladislav daroval bratru Konrádovi z řádu premonstrátu pozemky za účelem výstavby kláštera na kopci Hradová, který je cca 11 km jihovýchodně od Malenovic. K realizaci pravděpodobně nedošlo, neboť jej nepotvrzuji další písemné odkazy. Pozemky se měly nacházet jižně od Lubna mezi Satinou a Ostravici. Lze předpokládat, že pak následovalo i založení obce. Jiné datum je uváděno z roku 1610 v souvislosti Janem Bruntálským, který u Nové Vsi založil novou osadu Malenovice. Název obce souvisí s velkým množstvím maliníku a malin. Pro zajímavost kopec Borová původně patřil do katastru obce Lubno, ale pak byl přičleněn k obci Malenovice až do r. 1836. Tehdy došlo při zakládání nových pozemkových knih k zapsání kopce s farou, kostelem i školou obci Lubno. Proč se tak stalo není známo, ale až do roku 1882 byla tato „záležitost způsobila mnoho zlosti a nepříjemnosti mezi občany obou obcí“ (viz kronika obce) . Již jmenovaný kostel byl postaven v roce 1640 majitelem frýdeckého panství a nahradil kapli, která zůstala zachována v jihozápadní části kostela (vedlejší vchod). Kostel se stal významným poutním místem a každý panský robotník frýdeckého panství, který se zúčastnil pravidelné poutě, „měl 3 dny roboty darováno“. V letech 1799-1894 se v Malenovicích dobývala železná ruda a formansky dopravovala do železáren v Bašce. Jsou zde zachovány štoly, z nichž nejdelší byla 300-400 m v hloubce 30 m. v minulosti stála údajně v údolí říčky Satina i sklárna. Pro slabý obsah rudy byla těžba r. 1895 zcela zastavena.
Rozloha obce: 1300 ha, nadmořská výška: 440 m n. m., počet obyvatel cca 483.
Obec postihlo v minulosti mnoho přírodních katastrof v podobě povodni ( 5. srpna 1880 , 1884), mrazy a vichřice …Neúroda ( 1845-48, 1896-97), mor ( 1847).
Až do roku 1885 měli občané na Lysé hoře své salaše. V uvedeném roce jim byly panstvem odňaté a tento akt se stal předmětem mnoha stížnost zdejších obyvatel směřujících a ž do Vídně….
U korýtka - Satina
Satina (Satina říčka) – údolí pod Lysou horou, zvané také Ondrášova dolina (Ondřej Šebesta- Fuciman (1680-1715), zbojník, syn janovického fojta). Vede jím žlutá turistická značená cesta na nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd Lysou horu (1323m) . Na říčce Satina se vyskytují „ satinské vodopády“ a u pramene Satiny se nacházejí tzv. louky pod Lukčincem.(ZiB(č.3).
Pod Lukšincem
Přírodní památku Pod Lukšincem tvoří horské květnaté louky, které se nacházejí ve spodní části severovýchodně orientovaných svahů Lukšince - jedné z rozsoch Lysé hory. Leží v nadmořské výšce 610 - 640 m nad údolím říčky Satiny, asi 2 km jihovýchodně od Malenovic. Vyhlášeno v r. 1975. Celková výměra 1,09 ha.Hlavním předmětem ochrany byla populace hořce bezlodyžného . Poté co byl počátkem 80. let vyhuben, zůstává chráněna druhově bohatá květnatá horská louka s výskytem chráněných druhů rostlin. Území je doposud obhospodařováno jako jednosečná horská louka. Po výstavbě velkého rekreačního střediska v blízkosti přírodní památky došlo k silnému zvýšení návštěvnosti. Následkem toho hořec bezlodyžný, jako atraktivní a nápadná skalnička, definitivně vymizel ze své jediné beskydské lokality.
Kostel na Borové
Stavební dominantou obce je kulturní památka kostel sv. Ignáce z roku 1673 na kopci Borová. Je postaven ve stylu raně barokní architektury, s prvky gotického a renesančního tvarosloví. Pouť „Na Borové“ se koná každoročně na přelomu července a srpna.
Škola a obecní úřad
Mezi první světské stavby v obci patří 1. škola, postavená mezi léty 1780-1784 ze dřeva. Ta tehdy patřila k nejstarším školám Frýdecka. Dnes existuje 2. (zděná) škola pod kopcem Borová z let 1899-1900. Její poslední rekonstrukce proběhla v roce 2002. V komplexu je dnes i obecní úřad, tělocvična a obecní byty.
Ivančena
Památným, atraktivním a navštěvovaným místem na katastru obce je kamenná mohyla „Ivančena“ (
Od roku 1961 se u mohyly pravidelně začali scházet trampové, vždy v neděli, která byla 24. dubnu nejblíže, a to v pravé poledne. Čeští a slovenští skauti se v horách scházejí každý rok v den svého patrona sv. Jiří a každý přináší svůj kámen, ze svého kraje a mohyla tak neustále roste. Mohyla je symbolem vlastenectví, statečnosti a přátelství. Roku 1999 mohyla zabírala asi
U Veličků
Rod Veličků provozuje svou hospodu nepřetržitě již od roku 1825. Jedná se zřejmě o nejstarší hospodu v našem kraji. Původní návštěvníci byli z řad havířů těžících v lokalitě Hutě, kde hospoda stojí, nerost pro výrobu skla. Posléze se k nim přidali havíři těžící železnou rudu v obci Malenovice, dřevaři, kteří těžili v okolních lesích dřevo pro "uhliska ve Frýdlantě nad Ostravicí" kde v milířích pálili dřevěné uhlí pro provoz hutí. Toto dřevo splavovala voda říčky Satiny při jarním tání dolů do Frýdlantu.V neposlední řadě byli zákazníky turisté jdoucí na Lysou horu. Hospoda leží přímo na turistické stezce na Lysou horu přesně "na půl cesty" mezi Frýdlantem nad Ostravicí a Lysou horou. V dnešní době slouží především těmto turistům. Hospoda je vzhledem ke své poloze v nadmořské výšce
Přírodní památka Ondrášovy díry
Představuje jeskynní systém na rozeklaném temeni rozsochy Lukšince,
Kaplička
Koncem září 1936 byla postavena nová zvonice u Kubalové kaple v Malenovicích. Zvonek pocházel z volenství (volný statek) z Lubna, kde svolával dělníky do práce na gruntě. Když bylo v první světové válce nařízeno vydat kostelní zvony k válečným účelům, domluvil se pán farář Carbol s majitelem statku p. Najmanem. Odevzdal malinký zvonek od kaple a větší schoval doma. Po válce byl pak pověšen do zvonice u kaple.
Z obce Malenovice lze po žluté turistické značce dojít na vrchol Lysé hory (1323m) a po modré turistické značce do města Frýdlantu nad Ostravicí. Vše z ZiB č.5.