Lhotka

Lhotka je mým favoritem. Kulturních nebo stavebních pamětihodností není mnoho, ale přírodní krásy jsou jedinečné. Pro místní obyvatele byl v minulosti život těžký a ovlivněn děním v přírodě. Obecní kronika nejednou zmiňuje kruté zimy a velké vody. Lze se například  dočíst , že „Dne 16. listopadu 1928 začala zima, která byla tak krutá, že dosáhla až – 45 oC. Dle záznamů na meteorolog. stanicích byla podobná zima před 150 léty.“

Pro zajímavost nám již známý cyklus dešťů počátkem července dokladuje záznam : “Dne 4. července 1929 v 11 hodin obec postihla průtrž mračen a způsobila škody v obydlích a na úrodě a strhla i 1 most.“ Další průtrž se přes obec přehnala v září 1934, což je další období z četnými srážkami. Poslední těžké období Lhotku postihlo za německé okupace. Kronika obce jen letmo toto období popisuje. Dne 28. září 1939 se ve škole ubytovalo německé vojsko v počtu 100 osob a v následujících dnech byli tito vojáci odvelení do Polska. Pak přes obec procházela směrem na Polsko další německá vojska. Válečné období však není podrobně popsáno – stručné odstavce a počátek protektorátu je komentován „ Bylo třeba dát pozor na hubu“. Pevně doufám, že Lhotku čekají již jen dobré chvíle.

 Příroda je v okolí Lhotky členitá, kopcovitá a velmi barvitá. Pole a louky jsou střídané rozsáhlými lesy táhnoucími se na okolní kopce a vrcholy. Centrální dominantou obce je Ondřejník na jehož úpatí se část obce rozkládá.  Naše vycházková trasa poskytne pohled na všechny nabízené krásy, včetně dálkových pohledů na Frýdek-Místek, přehradu Olešná a v dálce naznačenou Ostravu. Na loukách roste kvítí, které láká k utržení do vázy. Bylinky, které lákají k uvaření čaje a lesní plody, které můžete ihned sníst. A když rostou houby – má osobní zkušenost – bedly, podhřibky, holubinky….Terén není náročný a nemůžete nikam zabloudit. Obec je dostatečně vzdálená od rušných komunikací a průmyslových areálů a ticho je zázračné. Ticho kolem je „reklama na ticho“.

ZiB č.1 - Historie obce

ZiB č.2 - Kaple

ZiB č.3 - Obecní dům

ZiB č.4 - Obecní úřad

ZiB č.5 - Kamenný kříž - Boží muka

ZiB č.6 - Škola

Historie obce

Obec Lhotka patří ke starším obcím regionu. První písemná zmínka je z roku 1359 v soupisu obcí hukvaldského panství biskupa Jana VIII. Očka z Vlašimě. Tehdy se obec jmenovala Mestlieschow, česky Hnojová mýtina. Bylo to patrně podle vlhkého rašelinového místa na místě vymýceného lesa. Druhá zmínka je ze zástavní listiny císaře a krále Zikmunda Lucemburského z roku 1437, kdy obec jejíž jmenována česky jako Hnojová Lhota. Lhota spolu s jinými obcemi hukvaldského panství byla tehdy králem zastavena bývalému husitskému hejtmanovi Mikuláši Sokolovi z Vamberka. Jednoslovný název Lhotka je z roku 1467. Obec vznikla lánovou kolonizací byly převážně zemědělskou. Silně byla postižena 30-ti letou válkou (1618-1648). Od roku 1833 se na katastru obce rozvíjí těžba železné rudy a vápence pro železárny ve Frýdlantě nad Ostravicí. Ve Lhotce se ruda těžila na šachtě „Ondřej“, vápenec v lomu v lokalitě „Horečka“. Po celou dobu existence obce se rozvíjí i tzv. „zemědělská řemesla“ jako kovářství, kolářství a jiné. I ve 20. století se část obyvatelstva věnuje nadále zemědělství. Přibývá těch, co odcházejí za prací do vzdálenějších průmyslových závodů. Dnes se rozvoj obce zaměřuje na rozvoj podpory cestovního ruchu, jeho produktů a poskytovaných služeb. Ze

Kaple

První kaple ve Lhotce byla vystavěna z darů farníků r. 1844. Nevelká, funkční, proto bez určitého slohu, o rozměrech 6x4 m. Měla jehlanovitou vížku s lucernou. Bohoslužby se v ní konaly od roku 1925 každý měsíc. Předtím jen o svátcích. Druhá kaple na témže místě vznikala od 1.5. 1933 (u staré hrozilo zřícení vížky) a opět na ni přispěli tzv. „dobrodinci“ částkou 41 327 Kč. Byla větší o půdorysu 6x14 m a s vyšší věží zakončenou vícebokým jehlanem s pozlacenou makovicí, z níž vyčnívá pozlacený dvojitý kříž. V interiéru kaple občan Florian Židek zhotovil nový oltář, obec zakoupila nový obraz a „křížovou cestu“. K jejímu vysvěcení došlo 8.7. 1934 farářem p. Ant. Pospíšilem z Kozlovic. Před kaplí stojí litinový kříž na kamenném podstavci s lidovými reliéfy. Jeho úprava je z doby výstavby 2. kaple a pomník padlým vojákům a civilistům z války r. 1945.

 

Obecní dům

Obecní dům stojí na místě první lhotecké školy. R. 1958 po zrušení výčepu se stal „kulturním domem“ kam bylo přemístěno jeviště, knihovna a kanceláře obecního úřadu a kino. R. 1989 byla budova přestavěna a byla zde dětská poradna, holírna, obřadní síň a sál. Od roku 1993 tu přesídlila pošta. Od r. 1994 je tu i hostinec „Obecní“ s výčepem. Na objektu je instalována pamětní deska učiteli, osvětovému pracovníkovi, sběrateli lidových písní, kapelníku cimbálové muziky a vedoucímu tanečního národopisné skupiny „Pilky“ Vincenci Sochovi. Byla odhalena r. 1995 při zahájení 1. Sochových slavností..

 

Pamětihodnosti

Dvě kapličky jako hroby padlých švédských vojáků, které se nacházení jednak na komunikaci z obce Lhotka do obce Kozlovice, a jednak na zeleně značené turistické trase ve směru do obce Kozlovice.

Z obce Lhotka lze dojít po zelené turistické značce na Ondřejník (889m) a na druhou stranu do obce Kozlovice

Zajímavosti

Lokality po těžbě železné rudy a vápence, které se dobývaly v nehlubokých jámách (ZiB č.5)

Podhorská fauna (vysoká - jeleni, srnčí) a flóra (hořec, lilie zlatohlavá). Kouzelný výhled na Čupek, Metylovice a masív Ondřejníku.

 

Osobnosti

Jan Tomek - legionář v Rusku, padl v r. 1918.

Vincenc Socha (1903 / 1970) - sběratel lidových písní (1200) a tanců (160). Tělovýchovný, osvětový a kulturní pracovník.

 

Sport, rekreace

 Cvičení jógy a aerobiku. Turistické a běžkařské trati vedoucí na Ondřejník, Hukvaldy, Palkovické hůrky. Cyklotrasy - Moravská brána Frýdlant n. O. - Lhotka – Kozlovice