Kunčice pod Ondřejníkem
ZiB č.1 - Historie obce
ZiB č.2 - Kaplička sv. Maří Magdalény
ZiB č.3 - Kostel – římskokatolický
ZiB č.4 - Kostel československé církve husitské z roku 1928
ZiB č.5 - Obecní úřad
ZiB č.6 - Škola (Galerie Karla Svolinského)
ZiB č.7 - Skalka - Beskydské rehabilitační centrum
ZiB č.8 - Kostel sv. Prokopa a sv. Barbory
Historie obce
Obec vznikla z pozdně středověké kolonizace, která postupovala podél říčky Tichávky proti jejímu proudu. Vědní badatelé z přelomu 19. a 20. století spojují její vznik s olomouckým biskupem Ditmarem z rodu Vítkovů, který dal pokyn svému hradnímu správci na hradě Hukvaldy Konrádovi (lidově Kunzovi nebo Kunešovi), aby začal se svou čeládkou kácet les na úpatí Radhoště a Ondřejníka. Kunz dal pro drvoštěpy v panských lesích postavit pod Ondřejníkem chalupy. Tak vznikla prý ves, pojmenovaná po něm Kunzendorf. První zprávy jsou z r. 1437. Dokonce v roce 1621 byla Komenským zaznamenána na mapu Moravy. Od 16. století se v okolí Kunčic dobývala železná ruda, která se vozila nejdříve do Frenštátu pod Radhoštěm a později do Starých Hamer a Frýdlantu nad Ostravicí. Pro malý obsah železa byla těžba ukončena r. 1896. V 16. století vznikla v Kunčicích první sklářská huť (snad na místě dnešní hostinec „Huťařství“). Nejprve vyráběla pouze sklenice na víno a pivní sklenice, poté za skelmistra Dominika Schüdera i sklo pro okna do kostelů a napodobeninu tzv. „benátského skla“. Výroba tohoto výrobku neměla konkurenci a vyvážela se do Tuřan u Brna, Kroměříže, Vyškova, Prahy. Vzhled k obrovské spotřebě dřeva sklárnou, byla tato často stěhována ke zdroji dřeva, r. 1602 na katastr obce Čeladná, r. 1671 k hoře Smrk do polesí „Studenčanky“, r. 1770 opět do středu Kunčic (do nádvoří svobodného hutního statku – fojtství). Zřizuje se zde i hostinec a ubytovna dělníků. Pro nedostatek dřeva je r. 1790 výroba skla zastavena. Výroba skla trvala v obci od r. 1499 do r. 1790 tedy asi 281 roků. Byla jediná na východní Moravě. V 19. století byly Kunčice málo významnou pasekářsko-domkářskou obcí. Novou slávu jim přinesl až vznik lázní z objektů bývalého dvora, zvaného „Pod skalkou“ ( ZiB č. 7 ). Souběžně s lázněmi začaly pod jihozápadním svahem „Skalky“ vznikat první rekreační objekty bohatých podnikatelů z Ostravska ( Ing. Eduard Šebela – více ZiB č.8 ) a příslušníků inteligence. Kolem r. 1926 se movití vlastníci rekreačních objektů domluvili a založili „Okrášlovací spolek“. Z peněz spolku upravovali komunikace a zřizovali podél nich veřejné osvětlení, stavěli tenisové kurty a „korunou“ tomu byla výstavba „Karpatského kostelíku“ (ZiB č. 8 ). Po roce 1948 dochází ke 3. vlně výstavby jak samotné obce, tak i dalších rekreačních objektů. Dnešní Kunčice pod Ondřejníkem tvoří zázemí pro cestovní ruch a jsou východiskem do beskydských hor.
V roce 1848 byly úředně nazvané Velké Kunčice a od roku 1924 Kunčice pod Ondřejníkem.
Kaplička sv. Maří Magdalény
Kaplička sv. Maří Magdalény stojí na rozmezí Kunčic p.O.a Kozlovic.
Kostel – římskokatolický
Prvním kunčickým kostelem, o kterém je zpráva z r. 1672 a byl vysvěcen biskupem olomouckých, byla dřevěná kaple, sloužící zřejmě místním pasekářům, chalupníkům i osazenstvu místní sklářské hutě. K této kapli se váže pověst o chudé pasačce, která na pasece našla zázračnou sošku, která se pohybovala a rozmlouvala s pasačkou. Ta si ji vzala domů a ukryla v truhlici. V noci se nad stavením objevila záře. Dívka se přiznala k sošce sv. Maří Magdalény. Tato soška poté byla umístěna v dřevěné kapli. Je o tom zpráva od frenštátského faráře Martina Robotského z r. 1771. V den Maří Magdalény (22.7.) se zde každoročně konaly poutě z Paskova a Staré Bělé. Tento kostel však zchátral a byl zbořen r. 1814.
Nový zděný kostel sv. Maří Magdalény byl postaven v létech 1812-14 na místě starého. Nevyniká výstavností, spíše účelem. R. 1830 byl zhotoven nový oltář, nová kazatelna, varhany a nakonec kamenná dlažba. R. 1844 bylo pořízeno svícnové osvětlení kostela. R. 1854 byla nad kněžištěm postavena nová vížka s malým zvonkem. Do hlavní věže kostela byly umístěny 3 zvony: roku 1556, 1712, 1783. Tyto zvony však byly zničeny při požáru r. 1861 a dnes má kostel zvony nové.
Škola
První škola byla postavena u kostela sv. Maří Magdalény v létech 1818-1820. R. 1858 byla opravována a rozšiřována. V létech 1885-1906 zde byl učitelem Eduard Luzar. Byl aktivní buditel - založil spolek hasičů (1897), 1. knihovnu při Spolku národní jednoty. Patří do galerie významných postav obce.
Druhá škola byla zřízena dle jednoho pramene v létech 1883-84 a dle druhého až v r. 1891 v lokalitě „Pod Stolovou“ . Nejprve byla v najaté místnosti a od r. 1891 v nově postavené přízemní budově školy. Byla to jednotřídka a navštěvovalo ji až 125 dětí. Učitelem byl Cyril Remeš.
Dnešní škola je umístěna ve středu obce nad obecním úřadem. V základní škole je otevřena galerie se sbírkou výtvarných děl od více něž 150 domácích i zahraničních umělců (K.Svolinský, O. Zoubek, M. Knížák, A. Strnadel J. Kolář). Otevřeno denně, objednávka nutná. Tel.: 556 850 184, 556/850 117.
SkalkaKostel sv. Prokopa a sv. Barbory
R. 1928 zakoupil Ing. Eduard Šebela – generální ředitel „vítkovických kamenouhelných dolů“ a majitel rekreačního objektu (vila „Helena“) v obci – na tehdejší Podkarpatské Rusi řeckokatolický dřevěný kostel od tamních farníků. Nechal ho rozebrat na jednotlivé očíslované díly a po železnici dopravit r. 1931 do Kunčic pod Ondřejníkem. Umístěn a opětovně postaven byl naproti „šebelovu areálu“.
Kostelík byl původně pravoslavný z 17. a 18. století stával v obci Hliňance a byl zasvěcen sv. Archandělu Michaelu. Kostel byl tzv. bojkovského typu, který se vyznačuje odstupňovanou jehlanovitou střechou, ale s barokními báněmi. Naproti kostelíku dodnes stojí dřevěný slunečník s dvoustupňovou kuželovitou střechou. Kostelík byl několikrát restaurován – byla provedena nová střecha a rekonstruována věž. Kostelík posvěcen 15.8.1931 a zasvěcen sv. Prokopovi a Barboře – patronům horníků.
Přírodní rezervace Les Na Rozdílné Smíšený lesní porost v beskydském podhůří s evidovaným hnízděním čápa černého a krkavce velkého. Přírodní rezervace s více než stoletém lesním porostem je umístěna v lesním komplexu Rakovec cca 2 km východně od Frenštátu p.R.
Na úpatí Ondřejníku, naproti Malé Stolové, Velké Stolové a Kněhyně, u samotné hranice mezi Čeladnou a Kunčicemi pod Ondřejníkem, byl v roce 1899 postaven panem Dočkalem jednopatrový hotel s prostým názvem Skalka. Současně s tímto hotelem byla postavena budova koupelny a mezi těmito budovami vznikla parková zahrada. Roku 1902 koupil usedlost i s hotelem MUDr. Jan May se ženou. Byl to právě Jan May, který se rozhodl, že na tomto místě zřídí lázně a sanatorium pro ostravské horníky. Jako odborného lékaře zde pozval svého švagra MUDr. Bohumila Müllera z Prahy.
A tak zanedlouho vznikly „Lázně Skalka ve Velkých Kunčicích pod Radhoštěm“. Přestože území lázní se nachází na katastru Čeladné, byly lázně pojmenovány dle sousední obce, která k lázním bezprostředně přiléhala, zatímco čeladenské centrum bylo dosti daleko. V lázních byly přebudovány některé budovy a byla postavena nová budova - Ondřejka. Tento malebný objekt byl postaven roku 1908 ve stylu norských domů. Vnějšek fasády zdobí hrázděné zdivo a je zdoben dvěma freskami postav v lidových krojích.
Na území lázní se také nacházela dřevěná kaplička Blahoslavené Panny Marie z roku 1891. Tato kaple byla postavena Emilem Christophem ze dřeva zbylého ze stavby železniční tratě. Kromě obvyklých lázeňských budov se zde nacházela i kotelna a strojovna.
Roku 1940 bylo sanatorium přestavěno. Místo hospodářských budov vznikly garáže a prádelna. Po druhé světové válce byl díky prostředkům UNRA postaven nový léčebný třípatrový pavilon. Lázně byly přejmenovány na Hornický léčebný ústav Zdeňka Nejedlého.
Od 1. 3. 1952 se stal majitelem lázní československý stát prostřednictvím OÚNZ. Byla zde zřízena pobočka okresní nemocnice. Lázeňská éra skončila.
Beskydské rehabilitační centrum
Od poloviny devadesátých let je majitelem komplexu obec Čeladná. Rehabilitační centrum se zaměřuje na kardiorehabilitaci po operacích srdce a srdečních a cévních příhodách. Léčí se zde také nemoci pohybového ústrojí a neurologické choroby.
Přírodní rezervace Skalka nacházející se na západním svahu vrchu Skalka ( 964,2 m n.m.) v jižní části horského masívu Ondřejníku je charakterizována lesním porostem se zbytky přirozené staré jedlobučiny, místy pralesovitého charakteru. Jedná se o jednu mála lokalit výskytu kriticky ohroženého motýla jasoně dymnivkového v ČR. Část území tvoří bučina ve věku 180 let s hojně zmlazujícím javorem, jasanem a bukem.
Přírodní rezervace Noříčí se nachází kolem hřebenového vrcholu Noříčí hory (1047m). Byla vyhlášena r. 1955 a má rozlohu 52,4 ha.
Lípa velkolistá – památný strom v „Křenkově zahradě“ s obvodem kmene 605cm, výškou 21m a stářím 170 let.
Meteorit – R. 1890 vyoral hostinský letní restaurace Jan Parma v lokalitě na hoře Žáry (510,7m) balvan o váze 78kg. Údajně se o něm tvrdí, že je to jeden z kusů meteoritu, který ozářil oblohu r.1890.
Jan Kokeš – akademický malíř, sochař, kamenický mistr, rodák z Kunčic pod Ondřejníkem.
Citace z Vlastivědy moravské, část II - Místopis Moravy, III. díl - Jičínský kraj, Frenštátský okres, číslo 15. Autorem dílu je Jiří Felix. Publikace byla vytištěna v Brně v roce 1908 - str. 187 :
"Kokeš Jan, akademický malíř, sochař a kamenický mistr, narodil se ve Velkých Kunčicích v č. 4. (snad) r. 1813. Ve Vídni navštěvoval akademii později se usadil v Slatiňanech u Chrudimi v Čechách, kde také zemřel. V rodišti jsou zachovány jeho obrazy : "Matka Boží" a "Salvátor mundi" (Spasitel) a před usedlosti čis. 219. stojí pěkný kamenný klříž. Skvostnou prací je malý krucifix, za nějž chrudimské museum 100 K nabízelo. Kokeš se oddal výhradně výzdobě kostelů. Pro své rodiště chtěl zhotoviti hlavní oltář, k čemuž vykonal různé předběžné práce, bohužel předčasná smrt zmařila jeho úmysl. 1)
Vysvětlivka pod čarou
1) Velmi četné zprávy mně poskytnul bývalý správce školy u kostela, nyní nadučitel v Metylovicích Edvard Luzar a některé doplnil jeho nástupce Stanislav Vojtěch. "
Antonín Pustka – sběratel lidových písní, jehož sbírka 320 lidových písní je v archívu Ústavu pro etnografii a folkloristiku Akademie věd v Brně.
Sport, rekreace -paragliding ze Skalky, jezdecký areál, projížďky na koních, u penzionu Marvan, dvě tělocvičny, 2 letní koupaliště u rekreačních zařízení mezi ZiB č1 a ZiB č.3 a mezi ZiB č.6 a ZiB č.7, vodní nádrže mezi ZiB č.6 a ZiB č. 7, sportovní areál .
Z obce Kunčice pod Ondřejníkem lze dojít po zelené turistické značce na Ondřejník (889,6m), po modré turistické značce do obce Čeladná a po žluté turistické značce do obce Kozlovice. Vše ze ZiB č.1.