Frýdlant n.O.

ZiB č.1 - Historie města

ZiB č.2 - Městský úřad

ZiB č.3 - Náměstí

ZiB č.4 - Klášter

ZiB č.5 - Kaple Kamenec

ZiB č.6 - Lubno – Zámčisko

ZiB č.7 - Letiště

ZiB č.8 - Nová Ves

ZiB č.9 - Nová Dědina-opevněná šance

ZiB č.10- Historický hraniční kámen mezi Moravou a Slezskem

ZiB č.11- Památník Ferdiše Duši

Historie města

Předchůdcem města Frýdlantu nad Ostravicí byla tvrz (strážní hláska) a ves Lubno nad pravým břehem řeky Ostravice na vyvýšenině zvané „Zámčisko“(jižně od dnešního Lubna). Zpráva o tom je z r. 1275. Samotný Frýdlant nad Ostravici byl založen kolem roku 1300. Původní tvrz a obec u ní Lubno zanikly. Majitelem biskupského léna místecko-frýdlantského byl rod Stangů. Od nich se počátkem 15. století zmocnil léna Lacek z Kravař a ten ho prodal těšínským Piastovcům r. 1402. Od nich koupil panství r. 1581 olomoucký biskup Stanislav Pavlovský. V biskupském držení byl Frýdlant nad Ostravicí až do vzniku samosprávy r. 1850. Změna nastala pouze v tom, že vesnice byla r. 1777 povýšena na městys. Až do 17. století se místní lidé živili zemědělstvím a dřevorubectvím V létech 1618 – 1620 vznikly železárny a v posledních letech třicetileté války hamry. Frýdlant nad Ostravicí byl svého času jedním z nejvýznamnějších center hutní výroby na Moravě. Postupně se však těžiště hutní výroby přemístilo do Vítkovic a hutnictví ve Frýdlantě nad Ostravicí se transformovalo ve slévárenství. Železnice byla do Frýdlantu nad Ostravicí zavedena z Ostravy a Místku r. 1871. Jejímu pokračování do Valašského Meziříčí došlo r.1888. V roce 1908 došlo k vybudování místní železnice do Bílé. Ta byla v 60. letech 20. století po vybudování vodního díla Šance-Řečice zkrácena pouze do obce Ostravice. Město v 19. století postihly dva ničivé požáry r. 1886 a r. 1890. Po druhé světové válce r. 1948 se stává městem s téměř 10 tisíci obyvateli. V 50. letech 20. století je ve východní části katastru vybudováno plachtařské a sportovní letiště. Dnešní město Frýdlant nad Ostravicí je centrem mikroregionu Frýdlantsko-Beskydy a je spojován s názvem Frýdlant nad Ostravicí – Brána Beskyd.
 

Náměstí- Kostel
Filiální kostel sv.Bartoloměje je zmiňován od r. 1580. Tehdy byl dřevěný a prameny hovoří o kostelíku. Patřil pod místeckou správu církevní. Od 23.11. 1665 vzniká ve Frýdlantu samostatná fara. Prvním frýdlantským farářem byl od 3.12. 1665 Jiří Battor. Zděný kostel byl postaven na místě zmiňovaného kostelíku v letech 1665-72 za výše jmenovaného faráře a byl rovněž zasvěcen sv. Bartoloměji. Velká věž byla přistavěna r. 1690. V první polovině 18. století byla zaklenuta hlavní loď třílodního kostela a v roce 1853 byl postaven nový krov a šindelová střecha. Kostel byl při požáru z 20.8. 1890 vážně poškozen. Dnes je tento kostel památkou raně barokní. V zahrádce při kostelní věži se nachází socha sv. Floriána – patrona hasičů. Před kostelem litinový kříž z roku 1832. Poslední velká rekonstrukce náměstí byla provedena v r. 2006.

 Sloup Panny Marie Karmelitské, tzv. mariánský sloup, stojí uprostřed náměstí . Tato barokní plastika pochází z roku 1731, kdy ji dal zhotovit obchodník s máslem Pitucha. Od roku 1904 se k soše konaly průvody, od roku 1915 (ve dnech 16. 7. - 23. 7.) průvody i s požehnáním. V roce 1976 byly průvody zakázány, ale od roku jsou opět 1996 opět obnoveny. Plastika je tvořena trůnící korunovanou madonou s dítětem v bohatě řaseném oděvu.

Ze ZiB č.3 se můžete vydat po značeném poznávacím a informačním okruhu k dalšímu ZiB ve směru značení

Klášter
Budova kláštera je jednou z nejcennějších a nejrozsáhlejších architektonických památek Frýdlantu nad Ostravicí a je nazýván rovněž Bedřichův ústav. Byl založen v roce 1871 olomouckým arcibiskupem kardinálem Bedřichem (Friedrich) z Fürstenbergu jako ústav, kde budou Milosrdné sestry sv. Karla Boromejského vychovávat dcery lesníků a arcibiskupských úředníků. Budově se dvěmi bočními rizality vévodí v čele neorománská řeholní kaple, kopie baziliky sv. Pavla v Římě. Zvláště mistrovským dílem je dřevěný strop kaple. Oltář je proveden z mramoru. Socha Panny Marie nad oltářem je z Paříže a všechny ostatní sochy v kapli jsou díla Josefa Mayera z Mnichova. Zajímavými prvky jsou dva alianční znaky na vnější fasádě: kardinála Fürstenberga a olomouckého arcibiskupství. V roce 1880 převzaly sestry také vyučování dívek z frýdlantské školy. V roce 1884 sestry zřizují soukromou dívčí školu s vyučovacím jazykem českým. Za požáru v roce 1886, kdy bylo postiženo celé městečko, stal se Bedřichův ústav útočištěm všem, kdo potřebovali pomoci. Na přelomu 19. a 20. století byla budova zvýšena o patro. Dnes nově zrekonstruovaná budova slouží jako domov důchodců a je chloubou města

Více viz Sborník okresního archívu ve Frýdku-Místku č. 5  https://www.archives.cz/zao/frydek-mistek/home/publikace/index.html

Kaple Kamenec
Kaple leží na mírné vyvýšenině v části Kamenec . Ke kapli se váže několik pověstí spojených s nejstarší minulostí města. Kamenec byl až do počátku 20. století prostranstvím mezi historickým jádrem města Frýdlantu nad Ostravicí a řekou Ostravicí a jednalo se o původní řečiště řeky Ostravice. Osídlen byl jen několika dřevěnicemi a od města byl oddělen mlýnským náhonem, tzv. Hutním potokem . Kapli je vybudována jako prostá obdélná stavba s půlkruhovým zakončením a trojúhelným štítem v průčelí, omítnutá břízolitem. Je kryta stanovou střechou s malou vížkou nad jejím hřebenem. V průčelí stavby se nachází vstupní otvor se stlačeným obloukem. Ve štítě je plechový symbol „oka Božího“ a ze stejného plechu je i nápis 18 IHS 18, který datuje výstavbu kaple. Boční strany jsou prolomeny pouze nízko položenými elipsovými okny. Každým po jedné straně. Před kaplí se nachází kříž s postavou ukřižovaného Krista.
Lubno – Zámčisko
Lubno vzniklo pravděpodobně v 2. pol.12. stol. , první zmínka pochází z roku 1281. Ve 14. století byl na zde nad Ostravici hrádek, který sloužil jako ostraha slezské hranice proti moravskému Frýdlantu. Od roku 1975 je součástí Frýdlantu n.O.
Hradní vrch se nachází ve svahu břehu řeky Ostravice na její pravé straně. Přímo od paty hradního vrchu vede most pro pěší do Frýdlantu. Ze západní strany je hradní vrch chráněn srázem k řece, od severu a východu potokem. Kolem severní a východní strany hradního kopce se obtáčí lesní cesta vedoucí k letišti. Hradní kupa je jen výběžek v celém vysokém slezském břehu řeky Ostravice. Samotné jádro přibližně oválný tvar s useklou přístupovou stranou ze které se rýsuje výběžek na kterém se předpokládá objekt bašty. Důsledkem erozivní činnosti lze však jen obtížně odhadnout původní tvar a podobu jádra. Rozměr jádra je dnes asi 28m na 19m. Část směrem k řece je upadlá. Areál byl snad původně kruhový či oválný.
Archeologicky zajištěný materiál pochází z doby přelomu 13.a 14. století.Do této doby lze datovat i vznik hrádku.Byl součástí drobných opevnění podél řeky Ostravice na obranu slezských panství proti Moravě,potažmo arcibiskupovi.Jeho konstrukce byla pouze lehká, dřevěná a jedinou stavbou byla patrně pouze strážní věž na kamenném základě.Tyto hrádky brzo po polovině 14.století ztratily funkci a počátek 15.století nepřežily.Kronikář Lubna F.Gřunděl však uvádí, že na přídeští pozemkové knihy lubenského z r.1680 měla stát v poloze na Zámčiskách tvrz nebo lovecký zámeček.Žádné důkazy této hypotézy však neexistují. Lubenský hrádek je jeden ze 3 strážních hrádků na území města Frýdlant nad Ostravicí.
 

Letiště
Nedaleké letiště pro motorové i bezmotorové létání umožňuje vyhlídkové lety. Aeroroklub Frýdlant n.O. je držitelem licencí na provozování letecké školy i parašutistického výcviku

Nová Ves
Obec byla založena až kolem roku 1600 a v roce 1980 byla připojena k Frýdlantu n.O.
Nová ves – Zimník
Původní hrádek byl pravděpodobně dřevěný a proto se nedochoval žádný pozůstatek zdiva, Samotný masiv jádra a okolní příkop s valem je však velmi dobře zachován. Jádro je tvořeno kruhovým prostorem cca 15m na 15m s klesajícím výběžkem k východu. Odtud vedl přes příkop most k předhradí, které je nyní rozoranému polem a protlé asfaltkou. Hrad je od plochy polí na severu oddělen hlubokým příkopem. Z plochy pole na severu vybíhají kolem hrádku na východě a západě valy až k potoku, který protéká údolíčkem a hrádek přirozeně chrání od jihu. Existuje domněnka že v případě napadení šlo potok na západě pod hradem přehradit a vytvořit tak ve vyšších polohách údolíčka a v příkopu kolem hradu močály. V ploše jádra je zřetelná sonda po vykopávkách. Areál je porosten lesem a křovinami. Jeho umístění uprostřed údolíčka je ale krásná.

Nová Dědina-opevněná šance

Lokalita šancí-renesančního opevnění, které chránilo pohyb na obchodních cestách-se nachází asi 2,5 km jižním směrem od centra města Frýdlantu nad Ostravicí v místní části Nová Dědina. Samotné šance byly zbudovány na hřebeni výrazného skalnatého výběžku zvedajícího se nad soutokem říčky Čeladenky a řeky Ostravice. Obě řeky původně patrně obtékaly tento ostroh těsněji než dnes a přímo pod ostrohem se stékaly. Dnes je však řeka Ostravice od lokality vzdálena až 300 m. Díky této změně řečiště mohla být pod východní stranou ostrohu vedena ještě hlavní cesta z Frýdlantu do Ostravice a železniční trať tamtéž. Řeka Ostravice dnes obtéká východní stranu a Čeladenka stranu západní a severní. V důsledku silné eroze je severní a část západní stěny ostrohu obnažena až na holou skálu. Ostroh samotný může být od okolního terénu převýšen o cca. 8-10 m.
Z lokality šancí měla posádka dokonalý a daleký přehled jak o činnosti na cestě do údolí Ostravice na jihovýchod, tak o dění v údolí Čeladenky směrem na Čeladnou, a konečně přehled i o celé frýdlantské kotlině na severu. Z vojenského hlediska nemohlo být zvoleno strategičtější místo. Nedávný průzkum provedený členy České archeologické společnosti přinesl pouze nález 2 ks ručně kovaných hřebů
Datum vzniku opevněných šancí nad Frýdlantem není známo. Podle listin je však známo, že v roce 1680 existovaly. Podobné opevnění v kraji byly budovány za účelem ochránění obchodních cest (jablunkovský průsmyk). V tomto případě šlo o obchodní cesty z Frýdlantu do Frenštátu a dál na Valašsko a Uhry a o cestu údolím Ostravice také do Uher. Datovat by se dal vznik těchto opevnění do doby, kdy hrozily turecké válečné výpravy, čili do konce 16. a začátku 17. století. Stálou posádku zde tvořili tzv. zemské milice (valaští hajduci), kteří od panstva dostali mnohé výsady a práva. S rozvojem vojenské techniky přestávaly šance sloužit svému účelu a postupně zanikaly.

Historický hraniční kámen mezi Moravou a Slezskem
Tento hraniční kámen stál na straně slezské na břehu Černé Ostravice a nechal jej zde umístit v roce 1669 tehdejší majitel frýdeckého panství František Eusebius z Oppersdorfu. Kámen je kolem 2 m vysoký, na čelní straně opatřen dvěma identickými oppersdorfskými erby i s klenoty vysekanými do kamene a na zadní straně je nápis s letopočtem 1669. Kámen byl do poloviny své délky zakopán v zemi, a právě, aby mohlo být po ulomení horní části prokázáno, kdo je majitelem, byl i v dolní polovině vytesán stejný kamenný erb jako v jeho horní polovině. Podobnými kameny byla značena celá hranice mezi těmito zeměmi. Pro jejich cennost a historickou hodnotu, však byla velká část rozkradena a dnes se nacházejí různě v soukromých rukách neznámo kde. V současné době se kámen, původně považován za ztracený, nachází v areálu pensionu Letohrádek ve Frýdlantě nad Ostravicí.

Památník Ferdiše Duši
Ferdiš Duša ( 1888–1958) malíř, grafik, návrhář smaltů v jehož rodném domě je od r. 1959 muzeum se stálou expozici a dalšími tématickými výstavami. V památníku se pravidelně pořádají výstavy a akce "Galerie a zahrada na každý den".

Osobnosti: Ferdiš Duša ( 1888–1958) malíř, grafik, návrhář smaltů v jehož rodném domě je muzeum se stálou expozici a dalšími tématickými výstavami. Otevřeno: Středa 9 - 13 hod., Pátek, Sobota, Neděle 14 - 17 hod. V památníku se pravidelně pořádají výstavy a akce "Galerie a zahrada na každý den".

Galerie uměleckého smaltu a litiny.

Stálá expozice je složena se sbírek historické litiny zapůjčených Zemským archivem v Opavě z fondu a.s. Ferrum Frýdlant n.O. s díly vzniklými při Mezinárodních sympozií Frýdlantský umělecký smalt . (Kulturní dům)

 Sport relax centrum Kotelna, kde najdete squashové centrum, tenisovou halu s venkovním letním areálem s dalším sportovně rehabilitačním zázemím. Nutná rezervace předem.Dále jsou ze bazén, sauna, solárium, whirlpool a masážní box.

 Frýdlant n.O. je rovněž vhodným místem pro paragliding na nejvyšším vrcholu Ondřejníku Skalce. Nedaleké letiště pro motorové i bezmotorové létání umožňuje vyhlídkové lety. Aeroklub Frýdlant n.O. je držitelem licencí na provozování letecké školy i parašutistického výcviku

 Naučná stezka Kamenec - trasa přírodovědecké stezky vede po březích Ostravice v prostoru mezi Harcovským mostem a lávkou pro pěší z Frýdlantu na Lubno. Naučná stezka je určená zejména k ekologické výchově dětí a studentů frýdlantských škol. Stezka je na přístupových místech značena směrovými šipkami a charakteristickými značkami a narazíte na ni mezi ZiB č.5 a ZiB č.6 poznávacího okruhu.

Ve Frýdlantě nad Ostravicí se pravidelně koná mezinárodní výstava „INFOTERMA“, která je zaměřena na prezentaci moderních způsobů vytápění komerčních a nekomerčních objektů a s tím spojených možností úspor tepla a energie se zaměřením na využití alternativních zdrojů energie.

Město Frýdlant nad Ostravicí je zapojen do celorepublikového projektu „Zdravé město“.

Frýdlant je východiskem pro procházky i náročnou turistiku. Nabízejí se výšlapy na nedaleký Ondřejník (modrá turistická značka) a Lysou Horu (modrá turistická značka ve směru na obec Malenovice ).Po žluté turistické značce z ZiB č.9 lze dojít do obce Čeladná.