Baška

ZiB č.1 - Historie obce

ZiB č.2 - Přehrada Baška

ZiB č.3 - Restaurace Bašťanka

ZiB č.4 - Restaurace Kotva

ZiB č.5 - Obecní úřad

ZiB č.6 - Římskokatolický kostel sv. Václava v Bašce

ZiB č.7 - Tělocvičná jednota Sokol Baška

ZiB č.8 - Jezdecký klub DŘEVĚNÝ DVŮR – Baška

ZiB č.9 - Kulturní a společenský dům

ZiB č.10 - Restaurace STAMAR v Kunčičkách u Bašky

ZiB č.11 - Restaurace „U mlýna“ v Kunčičkách u Bašky

ZiB č.12 - Obec Baška - Kunčičky u Bašky

ZiB č.13 - TJ Sokol Baška – fotbal

ZiB č.14 - Restaurace „U Čendy“ v Hodoňovicích

ZiB č.15 - Obec Baška – Hodoňovice

ZiB č.16 - Kaple Narození Panny Marie

ZiB č.17 - H’APP Ranche v Hodoňovicích

ZiB č.18 - Stáj koní p. Libora Vavříka Baška – Hodoňovice

ZiB č.19 - Seniorklub Baška

 

Výroba železa v Bašce
Pro výrobu železa jsou potřebné následující skutečnosti:
- hutní pec,  pohon hutní pece (hamry),  palivo (dřevěné uhlí)¨,  suroviny (železná ruda)
Železárny v Bašce v datech :
1723 – první hamr s pecí – Karel Štěpán Pražma
1806 – první vysoká pec se slévárnou (šířka 3m a výška 6m) - Albert Habsburk,princ Saský,
po něm arcivévoda Karel Habsburk – Karlova huť
1847 – Albrecht Habsburk přejmenoval huť na Isabelinu huť
1908 – huť přestěhována do Třince a v prosinci 1908 byla vysoká pec v Bašce zbourána
1909 – končí v Bašce slévárna
1921 – byla provedena přestavba hutě na cihelnu a textilku

Pohon hutí
Hamry
Hamr je umělý náhon a v Bašce byl v délce asi 250m z potoka Bystrý. Hamry se dělí na vrchní,prostřední a spodní.Horní a prostřední hamry měly kladiva, frišhamr, štrekhamr a byly poháněny  vrchní vodou (pohon vodního kola horním proudem vody).
Palivo- dřevěné uhlí
Plavení dřeva - Stromy pokáceny na sáh (
1,20 m), štípány na polena, v zimě svážení k tokům, na jaře plavení  polen vodními kanály k uhliskám.
Pálení dřeva - Polena dříví byla pomalu za nepřístupu vzduchu pálena v uhliskách – kruhové prohlubeniny milíře výšky 4m a průměru až 20m po dobu 28 až 30 dnů na dřevěné uhlí.
Suroviny
Železná ruda byla do Bašky dovážena z obcí Malenovic, Dobratic, Janovic, Vyšních Lhot, Bruzovic a Těšínska. U hutí byla postavena v Bašce slévárna na výrobu různých kovových odlitků.

Z obce Baška lze po modré turistické značce ze ZiB č.1 dojít na Metylovickou hůrku („Čupek“) v obci Metylovice a od ZiB č.18 v Bašce -Hodoňovicích po modré turistické značce do obce Pržno.

 

Historie obce

 Patří mezi nejstarší obce „Frýdecka“ a poprvé je uváděna v roce 1434. Tehdy je ve staré listině psáno, že synové těšínského knížete Boleslava I. – Václav, Přemek a Vladislav zastavili město Frýdek a okolní vesnice Bašku (Bassku), Bruzovice, Staré Město, Lhotu a Místek za 500 kop stříbrných panu Arnoštu z Tworkova. Podle uvedené zástavní listiny lze usoudit, že obec již existovala delší dobu, protože měla zástavní hodnotu. Název obce Baška pochází patrně ze starovalašského nářečí. Tak byla jmenována ovce jejíž chov byl zde rozšířen - basska či passka. Obec má dosud ve znaku ovci. Je to již od roku 1700, což předpokládá se podle obecního pečítka (stojící ovce v ohradě). Další záznam o obci nalézáme v listině z roku 1573 podle niž těšínský kníže Václav (1545-1579) prodal frýdecké panství, město Frýdek i s příslušnými obcemi mezi nimiž je jmenována i obec Baška celkem za 36.000 slezských zlatých. Noví majitelé byli bratři Matyáš a Jiří z Lohova. V té době kolem roku 1580 nechal pan Jiří z Lohova sepsat první urbář panství frýdeckého. V němž jsou poprvé záznamy o osídlení poddaných, robotních povinností také obce Bašky. Dějiny obce pokračovaly. Změna byla, že v obci se později začal rozvíjet průmysl. Byly zde postaveny hamry na výrobu surového železa a litiny. Bylo to od roku 1723, kdy zde postavil první hamr hrabě Karel Stěpan Pražma.

V roce 1797 byla oblast v majetku rodu Habsburského a v roce 1797 byla postavena vysoká pec. Hutě byly v provozu do dubna 1909, kdy byly uzavřeny jako nerentabilní. Průmysl se v obci udržel v 19. i 20. století a podnítil rozvoj obce (cihelna a slévárna šedé litiny).

V obci působí 51 let Lašský smíšený pěvecký sbor, který účinkuje s předními pěvci z Prahy.

V roce 1960 došlo ke sloučení tří sousedních obcí Bašky, Kunčiček u Bašky a Hodoňovic ve střediskovou obec Baška.

 

Přehrada Baška

 Vodní nádrž na potoce Baštici byla vybudována v letech 1958 až 1961. Účelem vodního díla je rekreační využití, zajištění minimálního průtoku pod hrází . Hráz vodního díla je o objemu 40.000 m3 vybudována jako zemní se šikmým těsnícím jádrem. Základní technické údaje:Povodí nádrže – 12,3 km2,Délka hráze v koruně – 963 m.,Max. výška hráze – 7,9 m.,Celkový objem nádrže – 1,08 mil.m3., Zatopená plocha – 33,0 ha

Autokemp Baška leží na východní straně této vodní nádrže. Autokemp se rozkládá na mírném svahu směrem k jihu, je porostlý jehličnatými a listnatými stromy, které skýtají příjemný stín v letních měsících. Kemp nabízí možnost stanování – kapacita 120 stanů, 40 míst pro karavany s přípojkami elektřiny, 50 míst pro ubytování ve dvou a čtyřlůžkových chatkách se základním vybavením (lednička, el. vařič a pod.). V kempu je více občerstvovacích stánků s výběrem studených a teplých jídel. Současně jsou zde dvě restaurace. Restaurace Kemp, nedávno vybudována, je spojena s větším sociálním zařízením v druhé části stavby. Tato restaurace je v provozu jen v rekreační sezoně přehrady. Další občerstvení je v restauraci Kotva na příchozí straně k přehradě, která celoroční provoz a jeho rozsah je uveden na orientační tabuli před restaurací. V roce 2005 bylo vystavěno v kempu druhé sociální zařízení s vysokou úrovní vnitřního komplexního vybavení. Návštěvníky přehrady chceme upozornit na možnost sportování v kempu. Je zde volejbalové hřiště, kuželky, dětské houpačky a pískoviště. Pro milovníky vodních sportů slouží půjčovna loděk a vodních kol.

Vodní nádrž je rovněž vyhledávaným místem pro rybolov. Ročně je zde nasazeno 4.500 kapříků a úlovky jsou opravdu nádherné. Rybáři z Bašky patří k nejpočetnějším organizacím v obci. V současné době mají ve svých řadách 162 členů a 30 mladých členů z řad mládeže.

Zájemci o krátkodobé povolenky k lovu ryb si mohou „hostenky“ zakoupit v kempu na přehradě nebo v prodejně rybářských potřeb pod přehradou.

Poplatky za služby na přehradě a v kempu na sezonu léto 2006 budou uvedeny na vrátnici u vchodu do Kempu, k dispozici na OÚ – odbor služeb, na webových stránkách www.baska.cz .

 

 

Obecní úřad

V budově obecního úřadu je v přízemí ordinace praktického lékaře a lékárna. V prvém patře jsou oddělení obecního úřadu a knihovna. 
V druhém patře je vystavena „Trvalá expozice dějin obce Bašky“. Je zde historie i nedávná současnost – zveme k prohlídce. Je zde také ordinace lékaře – gynekologa.
V centru obce je nákupní středisko, základní škola (první škola vznikla v roce 1852) a poštovní úřad a řada obchodů

 

Římskokatolický kostel sv. Václava v Bašce

Je hlavní sakrální stavbou v Bašce. Nachází se ve středu obce a vytváří její významnou dominantu. Je součástí skalické farnosti, kterou od roku 2004 spravuje P. Radek Drobisz.Kostel byl vystavěn v období hluboké hospodářské krize třicátých let 20. století. Výraznou měrou se na budování podíleli tehdejší členové kostelní jednoty sv. Václava v Bašce. V jejím čele byl kněz, profesor, senátor Jan Rýpar z Opavy. Plány ke stavbě kostela zhotovil zdarma architekt Adolf Brzotický z Prahy. Celkový rozpočet stavby, vedené stavitelem Františkem Luzarem z Kout u Hlučína činil 400.000 Kč. Na stavbu přispěl osobním finančním darem vratislavský kardinál Adolf Bertram.Vysvěcení základního kamene se uskutečnilo 5. 6. 1932 děkanem P. Brabcem z Dobré za asistence tehdejšího skalického faráře Josefa Nikla. V srpnu 1933 byla stavba kostela dokončena a 22. 10. 1933 se konalo jeho vysvěcení ke cti patrona české země sv. Václava. Tento slavnostní církevní akt provedl P. J. Weisman – prelát a delegát arcibiskupa.Tento kostel navštívila zejména po roce 1989 celá řada významných osobností na příklad: Mons. Jan Graubner – olomoucký arcibiskup, František Lobkowicz – biskup ostravsko-opavské diecéze, opat Vít Fajovský, Václav Malý – dnešní světící pražský biskup, Eduard Haken – český pěvec, básník Zdeněk Rotrekl a mnoho dalších. V září 2003 konaly se v obci oslavy 70 let trvání tohoto kostela. Chrámový sbor, který čítá 30 členů vede a doprovází na varhany p. Adolf Kolčář. K vzácné sakrální památce patří socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1837. Jejím autorem je lidový sochař Garba žijící tehdy v Bašce na Dřevěném kopci. Socha je zařazena v seznamu nemovitých kulturních památek. V roce 1997 byla se souhlasem Ministerstva kultury ČR - odboru památkové péče provedena její restaurace a současně po jejím dokončení byla tato socha přemístěna z parcely č. 1238 na Dřevěném kopci na parcelu č. 319, t. j. ke kostelu sv. Václava v Bašce. 9. 5. 1997 byla tato socha znovu slavnostně vysvěcena biskupem ostravsko - opavské diecéze Františkem Lobkowiczem

 

Tělocvičná jednota Sokol Baška

Dne 25. listopadu 1918 byla založena v Bašce samostatná Tělocvičná jednota Sokol. Od svého vzniku patří jeho členové k velice aktivním propagátorům šíření sokolské myšlenky. V roce 1930 (7. září) podařilo se dokončit stavbu Sokolovny. Smutným datem se naopak stává 13. duben 1941, kdy Němci vydali zákaz činnosti všech tělovýchovných spolků působících v „Protektorátu“.Přišel rok 1945 – konec války a bylo nutno opravit Sokolovnu a obnovit činnost v roc 1950 došlo k vytvoření jednotné organizace „Tělovýchovné jednoty Sokol Baška“ a ten zahrnoval pod sebe společně nejen základní tělovýchovu, ale také oddíl kopané, odbíjené, stolního tenisu, ledního hokeje, turistiky a jachtingu. K největšímu úspěchu jachtingu patří vítězství tehdejších dorostenek Stanislavy Kořené (Vítové) a Marty Lednické (Tomečkové) v roce 1964 na mistrovství Československé republiky v závodě na Oravě na lodi Pirát.Tak bychom mohli historii probírat dále. Chcete-li se hlouběji seznámit s bohatou historii sportu v Bašce navštivte stálou expozici pod názvem „Baška včera, dnes a zítra“, která je umístěna na Obecním úřadě v II. poschodí ve velké zasedací místnosti. Otevřeno je v pondělí a středu od 8.00 – 17.00 hod.
Po opravě Sokolovny a úpravách venkovních ploch provozují se tyto sporty: aerobik, badminton, nohejbal, tenis, volejbal, ZTV, jóga a floorbal. Jednota má v současnosti 125 členů a 15 podnikatelských subjektů z řad naších občanů.TJ Sokol Baška organizuje řadu amatérských turnajů v tenise, nohejbalu a badmintonu. Při větších akcích spolupracuje s Obecním úřadem a oddílem kopané.Ve sportovním areálu Sokolovny je k dispozici: tělocvična 15 x 8 m, posilovna, sauna, sociální zařízení, klubovna, tenisový kurt, volejbalové či nohejbalové hřiště.Tenisový kurt v areálu je možné ve volných termínech pronajmout.

Obec Baška - Kunčičky u Bašky
Historie Kunčiček u Bašky – prvním doloženým záznamem o vesnici je listina ze dne 14. dubna 1288, kdy bratři Dětřich, Jindřich a Erkembert Stangovi skládají „Manskou přísahu“ ze svých len do rukou následníka zemřelého biskupa Bruna ze Schauenburka – olomouckému biskupu Detřichu z Hradce.
V této listině, mezi ostatními vesnicemi, je jmenována vesnice „Cunzendorf“ – což je první název Kunčiček u Bašky.V zápise, který písemně v té době potvrzuje existenci vesnice, zajišťuje si biskup Dětřich z Hradce věrnost svých rozhodujících poddaných pod sankcemi, že nepodniknou nic proti církevní a světské vrchnosti. Vesnice „Cunzendorf“ patřila tak k nejstarším vesnicím „Manství Místecko-Frýdlantského“. Manství patřilo rodu Stangů do roku 1402, potom Lackovi z Kravař a od roku 1522 těšínským knížatům.V roce 1584, tj. v době rozdělení panství „Frýdeckého“ od „Manství Místecko-Frýdlantského“, je uváděn název vesnice „Malé Kunčice“. Hranicí obou panství byla řeka Ostravice v této oblasti a platí dodnes, že je rozdělovníkem Moravy a Slezska. Hlavní obživa obyvatel bylo zemědělství. Později hutě v Bašce a Lískovci, textilní továrny v Místku.Škola vznikla v roce 1862 pro obec Malé Kunčice a Hodoňovice na pomezí jejich katastru. Nová škola byla postavena až v roce 1931. Hřbitov byl vybudován v roce 1896.
V obci byly dříve na vodním náhonu Hodoňovicko-sviadňovském dva mlýny. Jeden z nich – Šindlerům je přebudován nyní na dům se sociálními byty a klubovnu Seniorklubu.
Druhý mlýn jako vyhořelý zakoupil pan Josef Bayer v roce 1933. Byl provozován po rekonstrukci také za druhé světové války, kdy pan Bayer významně pomáhal s živobytím.
V roce 1920 byl název vesnice změněn na „Kunčičky u Místku“. Poslední současný název je uváděn od roku 1945.

 

 

Obec Baška – Hodoňovice.
Historie Hodoňovic - počátky obcí se hledají těžko. Většinou se historikové opírají o různé věnovací a převodní listiny psané vrchnosti, kde se objevují jména obce. Tak tomu je i u Hodoňovic. První zmínka o vesnici je v listině z roku 1388 ve které pan Hanko (Hynek) de Friedlant – jeden z bratří Stangů přejímá město Místek a okolí jako léno od olomouckého biskupa. V listině také uváděna pustá vesnice Quittendorf (zástavní ves) což je první název Hodoňovic. V létech 1395 až 1402 je v další listině nazvána Quittenow. V roce 1584 tj. v době kdy Manství Místecko-Frýdlantského patřilo opět biskupům olomouckým, prodal biskup Stanislav II. frýdecké panství panu Bartoloměji Bruntálskému z Vrbna. Tímto prodejem bylo Manství Místecko-Frýdlantské odděleno od panství Frýdeckého, které patřilo pod knížectví Těšínské. Řeka Ostravice tvořila opět hranici v tomto úseku země. Důležité je také, že ve výčtu obcí Manství Místecko-Frýdlantského objevuje se již název Hodoňovice.Škola byla od roku 1862 společná s Malými Kunčicemi a od roku 1928 vznikla samostatná malotřídní škola. Není bez zajímavostí, že v místní části Hodoňovice směrem na Hlínách k Metylovicím byla nalezena soška zubra z období Paleolitu, která je v muzeu. Jednalo se v počátcích o kolonizaci německou a později slovanskou.Obec přečkala staletí a v roce 1960 byla sloučena se sousední vesnicí Kunčičky u Bašky a Baškou ve střediskovou obec nynějšího názvu.
 

 

 

Kaple Narození Panny Marie

 Je nejstarší a také nejcennější stavební památkou v obci. Hodoňovice byly malou vesnicí (600 obyvatel), avšak občané byli silně věřící katolíci. Jako první z okolních vesnic začali již v roce 1873 po delší přípravě stavět svépomocí kapli. Předcházely tomu sbírky peněz v obci i širším okolí. Pohnutkou ke stavbě božího stánku byl dar pana Kořínka Františka z Koloredova, který ze své návštěvy v Jeruzalémě dovezl svému příteli občanu Hodoňovic Venzelu Pokludovi z č. 24 posvěcenou „křížovou cestu“. Občané byli darem nadšení a rozhodli se proto stavět kapli, kde byla umístěna křížová cesta. V té době byl starostou obce Josef Adamec z č. 8, prvním radním Josef Hlaváč z č. 18 – autor tehdejší kroniky a organizátor sbírek peněz pro kapli, František Kubala z č. 12 (budoucí rod Pavlasů). Tito tři občané spolu s Venzelem Pokludou měli velkou zásluhu na postavení kaple. Při stavbě byly potíže hlavně se zajištěním financí na stavbu a tato byla 2 kráte přerušena na dobu než se nasbíraly peníze. Sedláci vozili v obci materiál na stavbu kaple zdarma. Přece se podařilo v roce 1875 stavbu dokončit a postupně pomocí dárců i církevních orgánů vybavit inventářem. Tak například obraz Panny Marie na oltáři byl darován manž. Brojáčovými z Místku za nemalou sumu peněz. Kaple je velmi dobře udržována ze sbírek při Mši svaté a také díky darům manželům Lapišovým, Niklovým a pana Kulhánka. Hřbitov (1885) okolo kaple byl třikráte rozšiřován v roce 1910, 1955 a v roce 2005 přistaven v rozsahu původního hřbitova za velké pomoci obce. V poslední době byla kaple renomována venkovně i ve vnitřku. Byl opraven oltář, obraz P.M., vyměněny lavice, okna za vitrážové, schody, dveře. Kaple je součástí místecké farnosti, kterou řídí P. Josef Maňák – děkan. Bohoslužby v kapli vykonávají kněží Saleziánské komunity Don Boska z Ostravy a střídavě kněží z Místku. Velmi památná byla návštěva Dona Eqidici Vigana v dubnu 1991 – nejvyššího představitelé Salesiánu (zájem Salesiánů pramení z „domu Salesiánů“, postaveném zde v letech 1943-44 , který byl po roce 1949 zkonfiskován, aby byl v roce 1990 vrácen komunitě). V roce 2005 bylo připomenuto 130 let výročí postavení kaple. V roce 2005 byly vyměněny krovy a střešní krytina.

Pobožnosti v kapli – možnosti návštěv jsou uvedeny každý měsíc na kostelní tabuli, většinou se konají v neděli v 10 hod.

H’APP Ranche v Hodoňovicích
Stáj s koňmi je umístěna v Bašce – Hodoňovicích vedle budov bývalého Zemědělského družstva. Majitelkou koní je paní Mgr. Jana Hapalová.
Chov je zaměřen na plemeno Appalossa Horse – Apalašský kůň a plemeno Quarrter. Obojí jsou westernové koně určené k specifickému výcviku.
Účelem provozování ranche je chov koní, omezeně jezdectví pro mladší generaci mládeže z okolí.
Součástí areálu jsou v prvé řadě stáje a dále výběhová louka dostatečného rozměru.
Nejedná se o klub pro jízdu na koni, nýbrž o vlastní chovatelskou činnost.
Obě plemena westernových koní, dříve uvedených, jsou pro své účely kvalitní.