Potulování po mikroregionu Frýdlantsko–Beskydy poskytne několik úchvatných vizuálních motivů, které budete opakovaně vyhledávat na dalších a dalších procházkách. Kamkoliv se v regionu procházíte máte před očima některou z dominant. V prvé řadě je to nejvyšší vrchol Beskyd Lysá hora. Tenhle motiv je již tak trochu „profláknutý“ z loga CHKO Beskydy. Pak následuje horský masív Ondřejník s třemi vrcholy:  Ondřejník (890), Stanovec ( 899) a nejvyšší Skalku (964m). Nejvyšší vrchol je od roku 1977 součástí stejnojmenné přírodní rezervace se zachovalými zbytky přirozené jedlobučiny.  Podle starých legend se na Ondřejník slétaly na svůj sabat čarodějnice a údajně zde stával hrad loupeživého rytíře Ondřeje. Jako trest za zlo se však celý hrad i s obyvateli a poklady propadl do země. Na Ondřejníku žila i vědma a čarodějnice „divá Hana“. Reálný základ mají pověsti o zbojníkovi  Ondrášovi, který se na Ondřejníku ukrýval. 

Následuje vrcholová linie hory Kněhyně (1256) napodobující ženské tvary. Na samotném vrcholu a přilehlých svazích byla vyhlášena v roce 1989 národní přírodní rezervace Kněhyně-Čertův mlýn. Představuje zbytek přirozených lesních porostů horského typu a je rozlohou největší rezervací v CHKO Beskydy. Pro Kněhyni jsou také typické četné pseudokrasové jevy s několika jeskyněmi, z nichž Kněhyňská jeskyně je od roku 1990 přírodní památkou.  Vzpomínkou na partyzánské boje probíhající na Kněhyni  je pomníček vybudovaný Růžence Valentové a památník 1. čs. Partyzánské brigády Jana Žižky se zbytky bunkru.

Dále hora Smrk (1276) je druhou nejvyšší horou Beskyd se stejnojmennou přírodní rezervaci vyhlášenou v roce 1996. Zahrnuje zbytky přirozených smrkových bučin a třtinových smrčin s příměsí jedle a klenu.

Pro mé oči jsou však nejmilejší pohledy na zvlněnou krajinu Podbeskydské pahorkatiny přecházející do Ostravské pánve s ostravskou aglomeraci na horizontu. Střídání kontrastu přírodních a civilizačních prvků.

Tip : informace o chráněných územích v CHKO Beskydy naleznete na https://nature.hyperlink.cz/Beskydy/ a chráněná území v Moravskoslezském kraji : https://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/priroda/default.htm

Další zajímavosti na :

https://www.archives.cz/zao/resources/frydek-mistek/kroniky_fm/kroniky.html  - digitalizované obecní kroniky

https://www.archives.cz/zao/frydek-mistek/index.php

https://www.archives.cz/zao/frydek-mistek/publikace/index.php

O přírodě mikroregionu

CHKO Beskydy

Chráněná krajinná oblast Beskydy se rozkládá v členité hornatině Vnějších Západních Karpat, zaujímá téměř celé území Moravskoslezských Beskyd, podstatnou část Vsetínských vrchů a moravskou část Javorníků tvořích hranici ze Slovenskem. Zde na ni bezprostředně navazuje CHKO Kysuce. CHKO Beskydy je svou rozlohou největší chráněnou krajinou oblastí v České republice. Důvodem vyhlášení CHKO Beskydy byly její výjimečné přírodní hodnoty, zejména původní horské pralesovité porosty s výskytem vzácných karpatských živočichů a rostlin, druhově pestrá luční společenstva, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy a rovněž mimořádná estetická hodnota a pestrost ojedinělého typu krajiny vzniklého historickým soužitím člověka s přírodou v tomto území. Zvláštním jevem je beskydský pseudokras, který vznikal při vrásnění Beskyd, kdy byla celá souvrství uložených pískovců horotvornými pohyby různě deformována a lámána puklinami a trhlinami. Lavice pískovců byly vystaveny vlivům mrazového zvětrávání a zároveň gravitačním posunům hornin. Sesuvem vrstev vznikaly systémy puklinových chodeb i větší dutiny. Beskydský pseudokras patří v kategorii pískovců k největším na světě. Na území CHKO Beskydy je v dnešní době registrováno 28 významnějších pseudokrasových jeskyň a mezi největšími jeskynní systémy patří Cyrilika, Kněhyňská jeskyně a Ondrášovy díry s hnízdišti netopýrů. Území CHKO Beskydy je zahrnuto do systému Natura 2000 i mezi ptačí oblasti. V rámci projektu Natura 2000 se vytváří soustava chráněných území evropského významu, která zahrnuje nejcennější přírodní stanoviště a chrání také nejvíce ohrožené druhy rostlin a živočichů

Charakteristický vzhled mikroregionu udává pohoří Beskyd náležející k Vnějším Západním Karpatům, které vznikly koncem třetihor alpínským vrásněním. Nejvyšším vrcholem je dominantní Lysá hora – 1323,4 m n.m.

Území je odvodňováno řekou Ostravici, která vzniká soutokem Bílé a Černé Ostravice nad Starými Hamry. Jméno získala podle svého „ostrého „toku ( prudkého). Na této řece byla vystavěna v létech 1964-70 údolní nádrž Šance zásobující pitnou vodou celou ostravskou aglomeraci. Dalšími pozoruhodnými vodními toky jsou Čeladénka, Olešná a Frýdlantská Ondřejnice.

Region nabízí příležitosti pro celoroční rekreaci : značené turistické, cyklistické a běžkařské trasy, lyžařské vleky a sjezdovkami s umělým zasněžováním,jízdárny a jezdecké stezky, golfovým hřiště, vodní nádrže, koupaliště, i bazény v některých horských hotelích atd.

Nejvýznamnější masívy Beskyd nacházejícími se na území mikroregionu FRÝDLANTSKO-BESKYDY jsou především:

Lysá hora ( 1323 m n.m.)

Na vrcholku se stýkají čtyři katastrální území Malenovice, Krásná pod Lysou horou, Staré Hamry I ( obec Staré Hamry) a Staré Hamry II (obec Ostravice). Útvar Lysé hory je tvořen vrcholky - Čupel, Zimný, Malchor - Kyčera a Lukšinec . S Lysou horou je spojena i pověst o zbojníku Ondrášovi, který se měl na vrcholku ukrývat.  V současné době je dominantou vrcholku telekomunikační věž. Zajímavým objektem je meteorologická věž s více než 50tiletou tradici . Na vrcholku je rovněž stanice Horské služby a bufety pro občerstvení. Těsně pod vrcholem je pamětní deska padlým, popraveným a umučeným turistům v letech 1938 - 1945. Na úbočí je umístěna pamětní deska ing. Roberta Srkala, který zahynul v koncentračním táboře. Mezi Malchorem a Kykulkou směrem na Hradovou, je kamenná mohyla Ivančena na památku skautů umučených v době 2. sv. války, která je místem tradičních výšlapů. Na jižním úpatí Malchoru v lese je pomník tragicky zahynulého letce Vlastimila Zaydlara.

Smrk ( 1276 m n.m. )

Smrk je typickým masív Moravskoslezských Beskyd s několika vrcholy ( Malý Smrk , Smrček , Malý Smrček , Skalka , Šance , Samorostlý ,Trojačka). Na vrcholku není možné občerstvení a nenachází se zde žádná horská chata. Na vrcholu se rozkládá Přírodní rezervace Smrk

Kněhyně ( 1256 m n.m. )

Je nejvyšším vrcholem masívu z godulského pískovce. Je součásti Radhošťské vrchoviny a od Smrku je oddělena údolím řeky Čeladenky. . Na Kněhyni se dostanete z Čeladné - Hamry po červené, nejlépe z Kunčic p. Ondřejníkem po žluté / červené nebo také z Horní Bečvy po zelené.

Na Kněhyni je pomníček partyzánce Růžence Valentové a pomník 1.čs. partyzánské brigádě Jana Žižky. Přítomnost partyzánů dokládají zbytky bunkru.

Ondřejník ( 890 m n.m. )

Na vrcholku Skalce (964 m n.m.), jsou zajímavé balvany vyčnívající až 2m nad terén , které uvidíme vydáme-li se po modré hřebenové turistické značce z Kunčic pod Ondřejníkem do Frýdlantu nad Ostravicí. K vrcholku se váže legenda o ukrytém lupu zbojníka Ondráše, který ze z Ondřejníku prokopal až do svých podzemních skrýši na Lysé hoře. Těmito balvany pak vstup do chodby zakryl.

Z Ondřejníku je nádherný výhled na Lysou horu, Smrk, Kněhyni a hřeben Radhoště.

 O historii mikroregionu

Jednotlivé obce mikroregionu FRÝDLANTSKO-BESKYDY vznikly v rozmezí 13. a 17 století a patřily k hukvaldskému a frýdecko-místeckému panství. Vznikly na základě postupné kolonizace tohoto území. Lidé se zde z počátku živili pastevectvím, zemědělstvím a řemeslnou výrobou. Na další vývoj a rozvoj regionu mělo podstatný vliv využití přírodních nerostných surovin (železná ruda, uhlí, vápenec, pískovec) a těžba dřeva.

 Železnorudné hornictví v Beskydách

Beskydskou krajinu formovali již od 15. století lidé, kteří přicházeli se svými stády až z dalekého Sedmihradska( nynější Rumunsko) a nepřístupné a dosud nevyužívané lokality přizpůsobovali svým potřebám. Další oživení přišlo s dobýváním železné rudy a výstavbou hamrů. Těžba dříví pro vysokopecní výrobu železa a rozrůstající se salašnictví přispívalo k rozvoji celého regionu a ústupu spodní hranice lesa a odlesňování Beskyd. Původní smíšené karpatské jedlobučiny byly tehdejším lesním hospodařením nahrazeny smrkovými monokulturami.

Zajímavou technickou a kulturní památkou jsou tzv. klauzy, které v minulosti sloužily k plavení dříví, jedná se o malé nádrže v horních partiích vodních toků např. v okolí Bílé ( Maxův klaus). Charakteristický vzhled CHKO Beskydy zejména od 16. – 17. století spoluvytvářel člověk. Valašská kolonizace a přesun obyvatelstva z údolí na hřebeny, využívání horských poloh kosením, mýcením a vypalováním spolu s pastvou ovcí započala vytváření stávajícího vzhledu Beskyd. Vznikla charakteristická tvář krajiny střídající vegetaci pastvin a luk s lesními porosty a lidskými sídly. Rozvoj průmyslu na přelomu 18. a 19. století ovlivnil krajinu nejen průmyslovou činnosti, ale i zalesňováním smrkovými monokulturami. Těžba dříví byla spojena s plavením dříví po vodních tocích a památkou na tento historický způsob dopravy dříví jsou vodní klauzy, umělé vodní nádrže .

 Do roku 1772 měla výroba železa na Ostravsku primitivní ráz pouze pro místní potřebu. Ze 16. století se uvádějí hamry na Ostravici a Frýdlantu n.O., kde snad byly hamry už ve 13. století. Již v 17. století se údolí Ostravice u Frýdlantu stalo nejdůležitějším železářským střediskem na hukvaldském panství , které bylo proslulé jako nejlepší moravské železo. Kolem r. 1770 se uvádějí rudné doly u Starých Hamrů, Malenovic,Janovic a v roce 1796 v Čeladné. Na počátku 19. století měla frýdlantská železárna již dvě vysoké pece . V roce 1806 byla postavena vysoká pes v Bašce, která měla zužitkovat nadbytek dříví v povodí Ostravice. Kolem roku 1850 bylo podbeskydské železářství svým technickým vybavením a výrobními metodami v čele těžkého průmyslu Rakouska-Uherska. Postupně byla výroba železa utlumena a přesunutá na Ostravsko (Vítkovice, Nová Huť – Mittal Steel).

Menší část obyvatelstva se vrátila k zemědělské výrobě, ale už ve formě družstevní. Větší část obyvatelstva začala dojíždět za prací do Ostravy, Frýdku-Místku a Frýdlantu nad Ostravicí.

Více viz Sborník okresního archívu ve Frýdku-Místku čísla 9-11 : https://www.archives.cz/zao/frydek-mistek/home/publikace/index.html

  O současnosti mikroregionu

 V současné době se každá jednotlivá obec mikroregionu rozvíjí relativně samostatně, i když některé aktivity společné pro všechny obce jsou navzájem koordinovány v rámci společných rozvojových projektů a záměrů. To se týká i rozvoje produktů a služeb v oblasti cestovního ruchu, neboť tento mikroregion, vzhledem ke své poloze a místním podmínkám, vidí svůj další rozvoj právě v této oblasti