Když nastanou mrazy

S přicházejícím novým rokem se těším na blížící se jaro, ale mnohem víc se těším na velké mrazy, které pokryjí ledem hladiny přehrad a rybníků a volná hladina zůstane jen na větších řekách. Tehdy se na Ostravici ve Frýdku-Místku k hojným kachnám divokým a morčákům velkým přidávají další druhy kachen plovavých i potápivých.

Plovavé kachny při sběru potravy noří pod hladinu pouze přední část těla – což vidíme u kachny divoké. Konzumují převážně rostlinou potravu v mělčích vodách, kam dosáhnou pouhým ponořením přední části těla. Tělo je protáhlého tvaru, nohy jsou ve středu těla a dobře se pohybuji po souši. Z vody vzlétají téměř kolmo a v křídle mají tzv. zrcátko, což je modrá, zelená nebo bílá skvrna. Mezi plovavé kachny patří kachna divoká, kopřivka, čírky, hvízdák eurasijský a lžičák pestrý.

Potápivé zmizí pod hladinou celé. Tělo je oválnějšího tvaru s nohami posunutými k zádi těla a v křídlech nemají zrcátko. Před vzlétnutím šlapou vodu a hůře se pohybují po souši. Živí se především živočišnou potravou – typickým představitelem je morčák velký, který je díky rybožravosti ve velké nelibosti u rybářů. K potápivým dále patří např. poláci a zrzohlávka.  

Kachny se shlukují pospolitě a osamocený jedinec jiného druhu se přidává k nejpočetnějším kachnám divokým. Některé druhy se výrazně odlišují a ihned nás zaujmou, ale jsou i druhy nenápadné, které lehce zaměníme se samičkou kachny divoké. Takovým druhem je kopřivka obecná. Samec i samička kopřivky jsou si podobní a rozlišovacím znakem od kachny divoké je bílé zrcátko v křídlech. Kachna divoká má zrcátko zelenomodré. 

Pokud máte postřeh a vnímáte zvuky kolem sebe, můžete zaslechnout jemné pohvizdování. Zvuk vydává větší pestrá kachna s rezavou hlavou se světlým žlutým pruhem na čele, černou špičkou zobáku a bílým zrcátkem. Je to sameček hvízdáka eurasijského, který patří mezi plovavé kachny, a u nás jen zimuje.

Mezi nejmenší kachny patří čírka obecná a modrá. Čírka obecná je plovavá kachnička velikosti holuba s rezavou hlavou a zeleným pruhem přes oko, který je lemovaný bílým pruhem. Sameček čírky modré je atraktivní kachna s šedohnědou hlavu přerušenou bílou páskou nad okem a šedohnědé tělo s vlnkovitým peřím a výraznými pírky ležérně přehozenými přes tělo. Zrcátko je zelené s bílým lemováním.

Vzácným návštěvníkem je zrzohlávka rudozobá. Sameček této potápivé kachny má rezavě červenou hlavu, krk, zobák i oko. S červenou hlavou kontrastuje černá hruď, bílé břicho a a hnědá křídla. V letu je zřetelný bílý pas na křídlech, který je zřetelný i u šedohnědých samiček.

Zvláštní tvar hlavy a těla má potápivá kachna hohol severní. Hlava samečka je tmavozelená s kovovým leskem, žlutým okem a bílou skvrnou pod okem. Zobák je tmavý, stejně tak hřbet a ocas. Boky těla mají výrazné bílé pruhování, které přechází do bílého těla. Samička má rezavou hlavu a šedé tělo. Při letu vydává svištivý zvuk a patří mezi vzácné druhy. Hnízdí v dutinách stromu a u nás jen v jižních Čechách a ojedinělé v Poodří.

Nepřehlédnutelnou kachnou je sameček poláka chocholačky. Malá černobílá kachna s výraznou černou chocholku na temeni hlavy, žlutým okem a černou špičku zobáku. Samička je nenápadná hnědočerná kachna. Polák chocholačka je zdatným potápěčem a hledá na dně živočišnou i rostlinnou potravu.

Ze skupiny poláků bývá k zahlédnutí i polák velký, jehož sameček má rezavou hlavou, černou hruď s červeným okem a bílošedé tělo s jemným vlnkováním.  Méně výrazná samička je oděná v tmavohnědém peří se světlým lemováním oka.

Posledních 10 let se výrazně zvýšila početnost morčáka velkého, který je spolu s kachnou divokou trvalým obyvatelem našeho města. V minulosti morčák u nás hlavně zimoval a nerozmnožoval se. Stálá hnízdní populace se nejprve objevila na Odře, ale v posledních létech se stal všude přítomným druhem.  Morčák hnízdí v dutinách stromů a využívá i umělá hnízda.  Dutinu využívá po několik let. Hnízdí 1x ročně v dubnu až červenci. Na vejcích sedí 30–35 dní a mláďata hnízdo opouštějí střemhlavým skokem dolů. Na řece můžeme pozorovat kouzelné malé kachničky, kterak naskakují na maminčina záda, která je ochotně vozí.  Morčák velký se dožívá věku až 12ti let.

Velké pozdvižení a nadšení vyvolává přítomnost samečka kachničky mandarínské v hejnu obyčejných březňaček. Exotický vzhled, pestré barvy zdobí samečka. Samička je šedá a nenápadná, ale její krása je zřejmá i v tomto hávu. Vypadá trochu zasněné a smutně.

Někdy se objeví i nestandartně barevné kachny divoké – bílý albín, případně možní kříženci s jiným druhem.

Ještě poznámka ke krmení ptactva. Ne slané a plesnivé pečivo, chleba, rohlíky! Nejvhodnější jsou např. slupky jablek, jablka, zelenina, zbytky a okrojky zeleniny (bez hniloby a plísně)